UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

Učebnice boje nožem

Bylo mi umožněno zastavit se nad touto knihou a seznámit se s jejím obsahem ještě než byla dána do tisku a dostala svou konečnou fyzickou podobu. Asi nejsem zrovna ten nejpovolanější, kdo by měl knihu hodnotit, protože se tomto směru stále ještě nepokládám za dostatečně vyzrálého či nějak významně pokročilého. Přesto jsem za tuto příležitost velmi vděčný, protože mým zaměřením je hlavně ruská bojová škola, která má k reálnému boji nožem poměrně blízko, a tak to cítím i jako srdcovou záležitost.

Je neoddiskutovatelným faktem, že naše společnost postupně spěje k omezování vlastnictví střelných zbraní mezi civilisty. Postupem času, v průběhu příštích let velmi pravděpodobně dojde k tomu, že možnosti opatření si jak legálních, tak zejména nelegálních střelných zbraní budou značně ztížené. Zejména nelegální držení, natož použití k páchání trestné činnosti bude čím dál přísněji postihováno a tak i příslušníci podsvětí postupně pochopí, že vlastnictví střelné zbraně pro ně představuje značnou přitěžující okolností a zbytečné riziko mnohaletého vězení.

To nakonec způsobí, že kriminální násilníci budou stále více páchat svoji násilnou trestnou činnost vyzbrojeni nožem. Tím se nůž opět stane primárním nástrojem kriminálního teroru a běžní lidé jím mohou být velmi často ohrožováni při loupežných přepadeních a dalších násilných činech. Proto může být životně důležité předem se prakticky seznámit s metodami, jakými může být člověk napaden a zejména pak přijde vhod včasné praktické osvojení si bojových technik s nožem tak, aby se dalo případnému útočníkovi efektivně ubránit.

Z tohoto pohledu mě na obsahu knihy příznivě oslovilo několik důležitých skutečností. Chtěl bych se tedy krátce pozastavit u každé z nich a alespoň stručně je okomentovat.


1) Prezentované techniky jsou v každém případě naučitelné i přímo z knihy, beroucí při jejich popisu a v přiložené fotodokumentaci zřetel zejména na jejich vysvětlení, a tak není nutné dokupovat žádné doprovodné výukové DVD nebo se následně účastnit drahých kurzů, což jinak bývá zejména v zahraničí velmi obvyklé.


2) Jedná se o reálně proveditelné a při pravidelném cvičení dobře osvojitelné techniky boje. Žádné zbytečně akrobatické prvky nebo techniky vyžadující nadměrnou fyzickou zdatnost či nadstandardní pohybové dispozice.


3) Lze je i účelně použít i mezi protivníky zcela rozdílných hmotnostních a výškových parametrů. Tudíž se můžete účinně ubránit i protivníkovi, který je podstatně větší, těžší a silnější.


4) Techniky jsou dobře kompatibilní s nejúčinnějšími soudobými bojovými systémy pro boj na ulici, typu Krav Maga a obdobných stylů sledujících reálnost použití. To znamená, že pro toho, kdo už má průpravu nebo se aktivně věnuje některému z těchto směrů, bude poměrně jednoduché pochopit principy prezentovaných technik boje nožem a zvládne je dobře použít ve svém pojetí boje.


5) Do určitého momentu lze tyto techniky nacvičovat i osamoceně, formou stínování (obdobném například s formami kata v karate). Praktikující bojovník se tak může neustále technicky zdokonalovat, i když je okolnostmi nucen cvičit nějakou dobu pouze sám.


6) Asi poslední věc, u které se chci poněkud více zastavit, úzce souvisí s bodem 2. Předkládané techniky a kombinace jsou vedené technickým směrem s důrazem na jejich plnou funkčnost, zároveň v souladu s přirozenými pohybovými možnostmi lidského těla. Neklade se zde primární důraz na silové provedení, což bohužel jinak bývá často patrné zejména v zahraničních výukových filmech. To je zjevně způsobeno tím, že zahraniční materiály nezřídka vydávají bývalí příslušníci speciálních jednotek – většinou od pohledu sympatičtí a respektovaní hromotluci s vysoce nadstandardní fyzickou kondicí. K tomu se občas pojí i s nadstandardně vyvinuté ego, které sice nemusí být na škodu, avšak po technické stránce mnohdy vede k tomu, že tito experti přece jen podvědomě spoléhají i na to, že drobnou technickou chybu nebo nepřesnost dokážou vždy nakonec překonat hrubou silou. Důsledky nadprůměrné fyzické kondice a zažité vojenské bojové brutality jsou velmi efektní na pohled a nepochybně pro tyto elitní bojovníky i plně funkční, ale těžko lze obdobný přístup k boji doporučovat křehké ženě nebo člověku zcela průměrné tělesné konstituce, kteří by se měli účinně bránit většímu, silnějšímu, a často i bezohledně brutálnímu agresorovi. Jejich situace vyžaduje porazit zákeřného protivníka dokonalejší a maximálně přesnou technikou, protože většinou nemohou spoléhat na silné svaly v záloze. K získání technické převahy je třeba zvolit vhodnou bojovou metodu a dostatečně si ji osvojit formou soustavného tréninku. Proto jsem velmi rád, že právě realistické techniky této knihy toto bez problému umožňují.


V globálním shrnutí se dá s čistým svědomím tvrdit, že tato knížka má potenciál nejen naučit, jak nožem útočit a způsobovat zranění, ale i jak se efektivně bránit. Z uvedených technik lze dobře odvodit, jaké formy útoků lze očekávat, a můžete se tak prakticky zlepšit v jejich odvracení i formou vašich dosavadních znalostí svého bojového umění.

Pouliční praxe bohužel často potvrzuje smutné pravidlo, že při skutečném plnokontaktním boji na nože zůstane nakonec na zemi vždy někdo mrtvý nebo těžce zraněný. Taktický trénink s pomocí této knihy vám zvýší šance, abyste ten mrtvý nebo zraněný nebyli vy, nýbrž váš soupeř-agresor…


Téměř nakonec krátkého zhodnocení si zde ještě dovolím jednu technickou odbočku. Při debatách o boji nožem dostávám často otázku, jaký nůž je, dle mého názoru, pro praktikování boje nožem ideální? Jaký tvar čepele je nejlepší zvolit?

Nůž je bojový prostředek, který neodpouští chyby. Bojovníci, chtějící se učení boje intenzivně věnovat, mají potřebu opatřit si, pokud možno, tu nejlepší dostupnou zbraň, ten nejlepší nástroj, který jim v případě střetu pomůže protivníka porazit.

Možná i vás trochu překvapím svým názorem. Že objektivně nejlepší bojový nůž neexistuje, ví asi každý bojovník-praktik. Kolik bojovníků, tolik jiných názorů a rozdílných potřeb. Navíc si však myslím, že redukovat problematiku výběru nože na výběr tvaru a velikosti čepele je poněkud riskantní cesta. Samozřejmě, že čepel musí splňovat určité parametry, ale pro boj o život má zcela zásadní význam kupodivu spíše rukojeť nože. Právě rukojeť nože totiž představuje kontaktní spojení nože s tělem bojovníka a fakticky tak tvoří nejslabší místo bojového stroje, kterým kombinace člověka a nože bezpochyby je. Pokud si vaše dlaň s rukojetí nože zcela nesednou, jedná se o malou tragedii. Vážně míněné bojové techniky se okamžitě stávají nejistými a slabšími. Ideálním případem je hledání vhodného nože tak dlouho, až vám bude naprosto vyhovovat jak rukojeť, tak i čepel. Naopak obětovat dobře padnoucí rukojeť hezky vypadající čepeli je hazard, který se dá nazvat téměř zločinem na osobní bezpečnosti.

Bohužel se opět nedá přesně definovat jaká rukojeť – jaký materiál, tvar a velikost – je vlastně nejhodnější. Každému může vyhovovat něco jiného. Je třeba hodně vybírat a zkoušet. Mít odvahu zapomenout na reklamy a doporučení expertů, trochu víc věřit vlastnímu tělu a udělat si z výběru tak trochu pocitovou záležitost. Některý nůž vám prostě dokonale sedne, máte z něj vy osobně dobrý pocit a pak jsou nepodstatné názory kamarádů nebo zaplacené recenze v odborných časopisech. Velikost dlaně, délka prstů, používaná síla stisku, nebo i běžně opomíjené věci, jako je míra pocení dlaně a struktura pokožky – to vše jsou proměnné, na které by měl být při výběru brán zřetel. Polopaticky řečeno, jemná ženská ruka se cítí přece jen jistěji s povrchem a velikostí rukojeti jiného typu, než jaký vyhovuje hrubé mozolnaté ruce dřevorubce…


A co říci zcela závěrem? Uvedená kniha asi nikdy nebude patřit mezi vyzdvihované top-bestsellery na žebříčku knih o bojových uměních. Laici vždy prvoplánově uvidí „pouhou“ brožuru slovenského vydavatele, která to tak bude mít vždy těžké při srovnání s velkoformátovými luxusními publikacemi zahraniční provenience, jejichž překlady na trh chrlí naše velká vydavatelství. Těch, které dnes skutečně zajímá využitelný obsah, je tak nějak stále méně. Nezbývá tedy než doufat, že si tato knížka přece jen najde cestu alespoň k těm pár lidem, kteří to se vstupem na cestu boje nožem myslí vážně a chtějí se dobře připravit na svůj životní střet, který je možná jednou někde čeká.

Držím palce všem, kdo chtějí a dokážou věnovat čas, pot a bolest své přípravě a jsou v případě nutnosti rozhodnuti efektivně se postavit k obraně sebe a svých blízkých! Je jedno kdy, kde a jak to bude tvrdé. Buďme však připraveni se bránit!

Učebnice boje nožem je dostupná například zde.

Marek „Dago“ Chlíbek

komentářů 12

1 Josef { 23.09.17 at 8.28 }

Má prosím někdo nejnovější vydání knihy od Vadima Schlachtera-Člověk zbraň? Stáhl jsem si to na netu před x rokmi, ale je to verze z r.2007 a bez fotek. Patrně je to neúplné, má to jenom 65 stran. Budu velmi rád, pokud by mě mohl někdo poslat nojnovější plnou verzi na email: pepa.g zavináč seznam.cz
Díky moc

2 Valibuk { 29.01.13 at 18.19 }

Clovek-Zbran, autor: Vadim Schlachter kdesa da kupit ?

3 Hipp { 10.08.11 at 9.50 }

Chtěl jsem jen tak na okraj říct, že jedna z nejlepších knih o boji zblízka a to také nožem (likvidace i odvrácení útoku a následná likvidace) je na světě poměrně dlouho a je to Get Tough od zkušeného autora Fairbairna-ano, modří už vědí. 🙂 Fairbairn se Sykesem i s Applegatem (další „legenda“ a nožovynálezce) vycházeli z toho, že každý nemá předpoklady pro bojové umění a proto hlavní požadavky byly-rychlé vstřebání cvičených prvků a hlavně udržitelnost jednotlivých hmatů a úderů. Příručka je ke stažení třeba na webu knife.cz-vlákno Fairbairn-Sykes. Je to jednoduché, brutální a po cvičení s instruktorem se nebojím říct, že pro každého. Vždyť touto technikou bojovali i ženy s výcvikem ze SOE v okupované Francii i jinde. Vzhledem k tomu, že u Commandos i výsadkářů bylo tomuto výcviku věnováno jen 3% z celkového výcviku, je tato metoda opravdu účinná. Zkrátka tento materiál doporučuji minimálně přečíst, včetně poznámky cpt. Fairbairna, že v případě ohrožení národa nebo vlastní osoby je potřeba brát boj osobně. To je základní klíč k boji zblízka.
P.S.: Radím zkoušet opatrně a náznakově-málem jsme se zmrzačili. 🙂

4 Julo { 28.03.11 at 8.24 }

podla mna by mal byt noz dost velky (aj ked je to u nas na nosenie obmedzene), cepel dobre prisposobena na bodanie a minimalne 20 cm, napr. na zabitie medveda treba noz 20-25cm dlhy a bohovo ostry, ale niesom expert, mimochodom nenasiel som tu odkaz na jednu knihu, ktora by vas mohla zaujmat, mozno preto ze sa nepredava (je asi zakazana) – Clovek-Zbran, autor: Vadim Schlachter, moja biblia

5 on { 02.02.11 at 23.18 }

Tak knihu mam pred sebou rozčítanú. tak sa musím podelit od dojmy.
Kapitola : stopy evropských bojovníku: hovorí niečo o ženách bojovníčkach, budiš, ale je to dost mimo mýsu celej knihy. skor by som tam videl autorkine samo ospravedlnovanie svojej militantnej orientacie.
K celkovemu obsahu a spracovaniu: Za správne považujem značné množstvo fotiek a vhodne zvolené kontrastné pozadie (až v druhej časti). Čo mi ale chýba: v prípade niektorých detailných záberov nieje na prvý pohlad jasné ktorá ruka patrí obráncovi, ktorá útočníkovi. Preto by bolo vhodné keby jeden s dvojice mal dlhé rukávy, a druhý napr (správne použité) tielko. Zvýšila by sa tým prehladnost techniky.
Pri vysvetlovaní a popise techník chýba zobrazená trajektoria noža a povedzme že aj lakta, ramena, panvy a nohy. Stačilo by rukou alebo digitalne čiarkovane naznačit ktorým smerom sa čo pohybuje. Pretože posbí značne neprehladne fotka 1 2 a 3 a borec čitatel si ma domysliet jak to frajer na fotke spravil. A pritom si myslím že je to doležité oblzvlášt pre začiatočníkov.
Čo sa týka techník, chvílu mi potrvá kým to strávim. Ale predbežne: do niektorých techník nastupuje frajer útočník ako frajer a boh vie či úmyselne, ale hlavne špatne- je poznat že síce drží nož, ale ublížit nechce, s takými sa potom tažko cvičí. Vačšina nástupov je na blízko, podla mna na nož príliš blízko.
Použitelnost techník: no tažko povedat. niektoré sa mi vidia povedomé, iné by som asi nepužil. Podla mna púštajú nož príliš – až luxusne k telu. chce to čas.
Možno to len budí dojem s fotiek, ale trochu sa zabúda na to že nož je bodno rezná zbran a nie úderová (aj ked..)Podla toho by sa mal obranca a aj útočník správat a nerobit pomale uhyby typické pre neozbrojený boj.

celkový záver: kniha je spracovaná na 50%- 70% svojho potenciálu. Značé nedostatky u grafického spracovania. Čo do techník snád áno, ale rozhodne by to chcelo pár hodín strávit cvičením s autormi. Asi by boli lepšie minute peniaze na seminari ako za knihu. Ale čo by človek neurobil pre ziskanie prehladu?

A ešte k recenziam a predhovorom: čistá reklama, ked sa k tomu vyjadril Marek, čakal som od toho viac.
Terminologia (napr forhend…) stojí za hovno.

Značná čast populácie má problémy s bojom bez zbrane. Boj nožom je ,,višší dívči,, je otázne, či je vobec možné spracovat túto čast ludskej činnosti dostatočne dobre v papierovej podobe. Úloha je značne náročná.

Rozhodne sa teším na 2 alebo 3 prpracované vydanie kde budú odstránené nedostatky.

6 on { 25.01.11 at 23.34 }

nož je hlavne tichy, a keby aj nebol volne predajny, stale sa da pužit kuchinský, niektoré kuchinské nože sú skutočne perfektne spracované – uchop aj čepel. Ale to najlepšie je, že si možte vyrobit vždy sami . a najlepší nož je ten, ktorý nezavadzia a je stále s majitelom

7 geinn { 24.01.11 at 15.19 }

Možná by bylo třeba říct kdo tuto nožovou kriminalitu páchá. Chtěli jsem multikulturní Evropu, tak ji máme. Např. v Britanii je to ožehavý téma. Vždycky se mi líbík když jejich noviny píšou, že dalšý mlydý Brit někoho zabil nožem. Pak tam daj jeho fotku a skoro pokaždý je to barevnej. Chtěli být humánní, tak si tam natahali chudáčky z Afriky a ted se diví. Možná si měli uvědomit, že tihle kluci už v Africe zabíjeli v 7-8 letech.

8 Jarek { 24.01.11 at 12.45 }

S tím omezením chladných zbraní (nože, sekery, meče) je to pravda, že v některých zemích je vlastnictví nebo nošení takové zbraně omezeno. Má to svůj důvod a jak bylo v článku napsáno, celková situace směřuje k dalšímu zpřísnění zákonů (v ČR to možná bude chvíli trvat). Jen mě napadá, jaký bude další vývoj situace – že bychom po sobě začali házet kameny? Koneckonců slušný člověk si může povolení přece pořídit (v demokratické zemi). A kdo chce, vyrobit si docela dobrý nůž není zas tak moc těžké.

9 Cerekev { 21.01.11 at 7.52 }

Doufam, ze noseni strelnych zbrani nebude omezeno… zatim tomu u nas snad nic nenasvedcuje…

10 geinn { 20.01.11 at 21.10 }

Možná bylo vhodné k článku napsat, že nejenom střelné zbraně v budoucnu budou těžko dostupné. Ve většině států Evropy je dnes nošení určitých nožů zakázáno. My jsme poslední stát v Evropě, který zatim povoluje všechny typy nožů.

11 grey { 20.01.11 at 16.50 }

kto ste z kosic, 29. januara bude i „Seminár – Taktika boja s nožom I“

nebudem tu davat viac info, kto chce, ozvite sa … aby som tu nedaval nejaku neplatenu reklamu, … ak je to proti pravidlam, poprosim admina o zmazanie … ide o kali

grey

12 LaserDance { 20.01.11 at 11.18 }

Mně se osvědčil Ka-Bar TDI, ta nejkratší verze; velmi praktický nůž, prakticky neviditelný při každodenní nošení, má celkem velkou rukojeť a není zas tak drahý; bohužel na vlkodlaku.cz jsem našel jen large verzi, která je přeci jen pro skryté nošení příliš velká; takže jsem objednal jinde tu krátkou, která je skoro i o polovinu levnější.
Díkybohu jsem ji nemusel ještě použít v „praxi“, nicméně se snažím poctivě cvičit, aby mě případný agresor zaskočil co nejméně; zatím mám ověřeno, že se s ním krásně vysekávají PET lahve z balení v supermarketu :))

Vložit komentář

Doplňte *