UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

OHLAS č. 100

Ochrana před radioaktivitou je velice dobry clanek 🙂

 

Akorat také dodam nekolik drobnosti:

 

Miniaturni jaderne granaty se nevyrabely jen v SSSR. V 70. letech mely USA svuj vlastni model, takticky jaderny demolicni granat „Davy Crockett“, se silou jen asi 10 a 20 tun TNT (2 typy). Konstrukcne se jednalo o miniaturni sferickou implozni plutoniovou sestavu, vyrabenou pod oznacenim W54, pouzitou v sestave granatometu XM-29. (Druha varianta pro male A-bombushky je linearni implozni, ta je novejsi a dokaze dostat sestavu do jeste mensiho rozmeru.)

Netusil jsem, ze je tak jednoduche sahnout si na hlavici. Priznam se, ze bych docela rad jednu videl… 🙂 (Mam slabost pro vysokoenergeticke zalezitosti – od jadernych zbrani pres elektrarny az po lehke fusovani do astrofyziky.)

Nastesti odpaleni hlavice je ponekud netrivialni (doufam – alespon pokud se na bezpecnostnich opatrenich – ehm – nesetrilo). Sfericka implozni sestava je velmi choulostiva na naprosto(!!!) presnou synchronizaci razovych vln. Pri pokusu o neopravnene odpaleni elektronika rozhodi synchro, takze misto nekolikakilo/megatunove exploze z toho bude akorat asymetricka detonace, jez promeni atomovku v blafnuti mirne spinave bomby.

Pristrojove vybaveni je zde skutecne mizerne. Ale existuji gama spektrometry, schopne uroven radiace nejen zmerit, ale i identifikovat jeji energeticke spektrum, jez je charakteristicke pro kazdy izotop – a jelikoz izotopove slozeni je charakteristicke pro kazdy typ havarie/utoku, umozni i rychlou identifikaci priciny. Jedna se ale o laboratorni vybaveni (alespon ty typy co znam) co je nechutne drahe a odporne neobvykle. 🙁

(Jako drobnost na okraj: vyrabeji se i male prenosne plynove chromatografy propojene s hmotnostnim spektrometrem, umoznujici vicemene okamzitou analyzu smesi neznamych latek primo na miste. Jeden z modelu byl vyvinut v Los Alamos pro ucely antiteroristickych a vojenskych operaci, na zacatku roku 2001, a bylo dost casu pro jeho seriovou vyrobu. Kdyz pak Amici tvrdili, ze jim bude trvat nekolik dni nez zjisteji slozeni nejake kapaliny z nejakych podezrelych sudu v Iraku, dost mne to nadzvedlo – tyhle hracky byvaji dost spolehlive, s jednou (starsi a vetsi, naaaadherne kotatko myslim od Hewlett-Packard) jsem kdysi pracoval. Pokud tam tedy s sebou zadnou v regionu nemeli, pak bud novinarum lhali, nebo se jedna prinejlepsim o hrubou nedbalost.)

Havarie pri preprave bloku kovoveho uranu nebo plutonia neni nic extra nebezpecneho, pokud zmineny kov nezacne horet (cisty uran je dost horlavy). Dokud zustane material v kompaktnim stavu, nebude mit tendenci kontaminovat okoli.

Geiger nemusi byt AZ TAK silene drahy. GM Electronics prodava stavebnici Welleman uz asi za 3500 nebo 4500 nebo tak nejak, i kdyz je to spis hracka ktera by pak potrebovala okalibrovat. Nevim jake ma vyhodnocovaci parametry, ale nemel by byt velky problem dodelat k tomu citac a integrator s napr. Microchip PIC procesorem, ktery stoji asi 100 CZK (a displayem a tlacitky, pocitejme dalsich 500 CZK).

Jod 131 se neuvolnuje u vsech typu havarii. Je charakteristicky vicemene pouze pro havarie jadernych reaktoru, a mozna jaderne vybuchy. Ma pomerne kratky polocas rozpadu, takze je malo pravdepodobne ze by se nekde objevil ve vyznamnejsim mnozstvi jako nasledek cehokoliv jineho nez otevreneho pozaru aktivni zony reaktoru. Mensi mnozstvi se mohou vyskytovat ve vyhorelem palivu, ktere muze byt pouzito jako „spinava bomba“, ale to nepovazuji za moc vyznamne.

Jodove tablety byvaji obvykle nechutne predrazene. Lepsi pomer cena/vykon se da ziskat z krystalickeho jodidu draselneho. Davka se da odmerovat pomerne snadno i bez presnych vah, pomoci odmerovani objemu nasyceneho roztoku (ktery ma za zname teploty znamou koncentraci). Mechanismus pusobeni jodu je rozredeni radioaktivniho jodu v tele neradioaktivnim, takze stitna zlaza ziska mensi mnozstvi jodu radioaktivniho nez by ziskala bez pomoci.

Dalsi vec ktera pomuze je cystein (nebo vajecny bilek, ktery jej obsahuje velke mnozstvi). Chrani bunky pred ucinky peroxidovych radikalu, které jinak maji tendenci poskozovat DNA. Nevyhodou je, ze se musi pozit nejakou dobu (desitky minut? hodiny?) pred expozici zareni. Ovsem pokud sedis v krytu (nebo doma za zavrenymi okny) a muzes si vybrat kdy pujdes ven, muze to dost pomoct.

Zapominas na jeden typ radiace ktery je pri jadernem vybuchu (nebo při styku se stepnym materialem) velmi bezny: neutronovou radiaci. Neutrony jsou mrchy, nedaji se primo detekovat, Geiger na ne nereaguje (coz ale jde obejit, napr. obalenim trubice lithiem (mozna by stacil plech vytazeny z lithiovych baterii?), coz prevede pomale neutrony na gama zablesky které jiz Geiger zaregistruje, nebo jeste navic obalenim trubice obalene lithiem vrstvou polyethylenu nebo parafinu, coz rychle neutrony zpomali a umozni jejich detekci. Neutrony se odstinuji dost blbe, je potreba tlusta vrstva neceho bohateho na lehka jadra (vodik), voda nebo uhlovodiky funguji uspokojive v dost silne vrstve.

DULEZITE: Pri podezreni na expozici silnejsimu toku neutronu se silne doporucuje odlozit vsechno kovove – hodinky, prsteny, sponu opasku… – nebot u kovu je silna pravdepodobnost vzniku sekundarni radiace. Viz nize.

Nechutnost neutronu pro DNA je krome sekundarni radiace v moznosti jejich absorpce v atomech fosforu, ktere drzi dvousroubovici pohromade. Nasleduje jejich rozpad na siru, ktera ma jinou valenci, takze v tomto miste dochazi k rozpadu molekuly DNA. Nestaci-li samoopravne mechanismy bunky opravit poskozeni vcas, muze dojit ke smrti bunky nebo k rakovinnemu bujeni.

Neutrony jsou jediny typ radiace ktery vyvolava sekundarni radiaci; jsou zachytavany jadry atomu, ktere pak meni sve vlastnosti a casto se meni na nestabilni izotopy, jez se pak rozpadaji klasickym radioaktivnim rozpadem. (Nebo v pripade stepitelnych izotopu se rozpadaji na dva fragmenty a nula-az-nekolik neutronu – ktere mohou vyvolat dalsi stepnou reakci, nebo byt absorbovany. Pokud se ustanovi rovnovaha mezi mnozstvim neutronu o vhodne energii a poctem stepitelnych jader, mame stabilni reakci jako v reaktoru, pokud se nam podari dostatecne rychly narust mame jaderny vybuch, a pokud se trefime nekam mezi, mame havarii – vybuch to moc nebude, ale konstrukce to ve zdravi take neprezije. (Ani Cernobyl nebyl pravy jaderny vybuch, slo o explozi vodiku uvolneneho v reaktorove nadobe poskozene pretlakem pary z prehrateho chlazeni. Protoze reaktory RBMK nemaji vhodnou konstrukci pro prvky pasivni bezpecnosti, ale jsou jednoduche na vystavbu (napr. nemaji kontejnment) a da se v nich vymenovat palivo za provozu (coz je vyhodne pokud chceme cast paliva ozarovat kratsi dobu nez je vyhodne pro energeticke ucely, coz chceme udelat pokud chceme produkovat zbranove plutonium).) Pokud nechame palivo v reaktoru moc dlouho, plutonium 239 (zbranove) se nam castecne pokazi zachytem dalsiho neutronu a prechodem na plutonium 240, ktere je sice take stepitelne, ale neuvolnuje dalsi neutrony, coz velmi snizuje vytezek vybuchu – prakticky vsechna energie bomby se musi uvolnit v prvnich par nanosekundach, dokud se jeste hustota jader (a tudiz i pravdepodobnost zasahu neutronem) prilis nesnizi expanzi do prostoru, takze cokoliv co v prvnich okamzicich snizuje rust mnozstvi neutronu je spatne. (Proto se take pouzivaji „spark plugs“ – v pripade prvnich bomb se jednalo o kulicku ze soustrednych vrstev beryllia a polonia, oddelenych vrstvami zlata, umistenou v presnem stredu plutoniove koule; v okamziku stretu razovych vln se vrstvy rozrusi, alfa castice produkovane poloniem se absorbuji v berylliu (misto aby byly odstineny zlatem) a vyvolaji sprsku neutronu, jez spolu s kompresi koule plutonia nastartovala lavinovou stepnou reakci. Vzhledem k polocasu rozpadu se kulicky starteru musely casto vymenovat. Dnesni modely pouzivaji zvlastni typ vybojky, kde se elektrickym vybojem urychluji jadra deuteria a tritia proti terci (smes techto pod tlakem naplnuje vybojku a je ionizovana vybojem v okamziku odpaleni), cimz je vyvolana sprska neutronu o zadane energii smerem ke stredu sestavy v okamziku kdy se v jejim stredu setkavaji razove vlny od explozi.

Odpalovani jednotlivych nalozi s naprosto presnym casovanim je maly technologicky zazrak sam o sobe. Jelikoz rozbuskam trva nechutne dlouho nez exploduji, a neda se presne urcit jak, pouziva se tenky drat nebo kovova folie, kterou se prozene elektricky vyboj o vysoke intenzite, coz zpusobi explozi dratu. Toto se da pouzit i pro presnou synchronizaci explozi v nejadernych nalozich; zamereni dvou nebo nekolika kumulativnich nalozi proti sobe a jejich naprosto presne odpaleni muze mit diky stretu razovych vln silnejsi ucinek nez „normalni“ exploze; myslim, ze tento princip se pouziva u nekterych smart bomb. Ale to odbihame; pro potreby holeho preziti se jedna o prilis high-tech zalezitosti.

Dost o neutronove radiaci se da vycist z reportu o havariich v Projektu Manhattan. Je popisovan i pripad vedce, ktery dostal smrtelnou davku neutronove radiace pri nezvladnutem experimentu, a soucasti priznaku byl vred z ozareni na jazyku v blizkosti zlateho zubu – klasicky priklad sekundarni radiace.

 

Hodne stesti 🙂

 

Thomas S.