UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

OHLAS č. 103

 Ahoj Marku,

 

jmenuju se Aleš a náhodou jsem natrefil stránky Specnaz.cz. Pokud tě neurazí moje amatérské hodnocení, tak říkám: pěkné. Přestože nejsem z tohoto oboru, napadlo mě přispět několika drobky do společné kuchyně. Na rozdíl od tebe z pohledu laika a běžného člověka.

 

1)  Jistý chlapec se bavil tím, že na pouti sbíral koruny, spadlé podlážkami u maringotkových střelnic, aby za ně pak mohl střílet sám. Po chvíli si lelkující kolotočářský kluk všiml, co dělá a nakukoval pod maringotky, aby na něj viděl. Když pak chlapec vylezl ven, chytil ho za ruku a žádal, aby nalezené peníze odevzdal. Chlapec odmítl a tu kluk vytáhl nůž zvaný „rybička“ a počal chlapce ohrožovat. Ten, veden, horoucím pocitem spravedlnosti, vrhl se klukovi po ruce, zakroutil mu jí a v krátké rvačce ho strhl ho zem. Pak s pocitem trvajícího ohrožení utekl.

 

2)  Jistý chlapec jel se svou dívkou noční městskou ze zábavy. Mezi něj a jeho dívku se počal montovat jakýsi svalnatý spoluobčan. Když jeho pokusy přesáhly rozumnou mez, rozhodli se chlape s dívkou na nejbližší zastávce vystoupit. Stoupli si ke dveřím, kde se drželi takové té vodorovné tyče nad dveřmi. Onen nenechavec se ale vklínil mezi ně, tváří k dívce, a situace se počala vyhrocovat. Před zastávkou autobus shodou okolností střihal ostrou zatáčku a tu chlapce napadlo dotěru „vyháknout“. Zlehka klepl zdola do jeho ruky, co se držela tyče, až z ní sklouzla. A vlezlý spoluobčan, poslušen zákonu setrvačnosti, se poroučel po hlavě do sedadel na protější straně. Už neprudil a chlapec s dívkou s úsměvem ze zastávky sledovali, jak se  hrabe na nohy v odjíždějícím autobusu.

 

3)  Na jiné noční zastávce téhož města tentýž chlapec spěchal na pozdní autobus, když vtom k němu zezadu dojížděla městská linka, kterou ale nechtěl jet. Zato dva dospělí ožralové ano. Protože byli za chlapcem, rozběhli se a běželi kolem něj. Chodník v těch místech býval velmi úzký a první kořala, aby nespadl z chodníku, vrazil při svém chvatu zezadu do chlapce, až tento naboural hlavou do omítky. Leč kolem ještě běžel druhý opilec a chlapec, vztekle se zapřev, nastavil těsně při boku loket, aby nebyl znovu sražen. Tak se stalo, že druhý opilec, který do něj zezadu naboural, byl sám sražen a spadl, ale do vozovky. Řidič přijíždějícího autobusu včas zabrzdil.

 

4)  Když chlapec šel se svou dívkou po polní cestě jedné rekreační oblasti, počali kolem jezdit zdejší mladíci na svých upravených motorkách. Jezdili co nejtěsněji kolem nich, až to bralo strach. Chlapec použil osvědčený loket, který maličko povystrčil. Dotěrný motorkář zavadil svou paží o chlapcův loket, řízení se mu strhlo a skončil vcelku zajímavým, ale neškodným karambolem v příkopu. Chlapce ještě týden bolelo naražené rameno a paže.

 

5)  Když ten chlapec coby otecko od rodiny roky poté kráčel, obtěžkán batohem, z výletu domů, už byla tma. Na kraji jedné staroměstské uličky se vyhnul dvěma spoluobčanům, co tam lelkovali a kouřili. A vtom proti němu jde další spoluobčan. Chlapci náhle došlo, že je jinak v uličce sám. A tu spoluobčan, jdoucí v protisměru, rázně změnil směr přímo k němu a rukou tahal z kapsy takový ten laciný vystřelovací nůž. Chlapec byl v tom okamžiku unaven výletem a naštván (neboť tudy šel protože mu ujel autobus) a bez váhání prudce stočil své kroky přímo proti spoluobčanovi s jedinou znechucenou a vzteklou myšlenkou: rozmáznu tě kopnutím o tu zeď za tebou. Milý spoluobčan se chlapcovy reakce tak lekl, že uskočil jak jelen a nechal ho volně projít. Když se chlapec zpovzdálí ohlédl, všichni tři tam stáli a civěli za ním.

 

* * *

 

No, proč to všechno. Na plno věcí se zmiňovaný chlapec dívá dnes jinak. Ale ze všeho se nejvíc děsí, jak snadno a úplně nechtěně mohl leckoho zabít. Ten prudič v autobuse nemusel spadnout mezi ty sedačky tak bezúhonně. Mohl čistě náhodou minout kolotočářovu ruku, šermující rybičkou a „naběhnout si“, nebo tu zakroucenou pěst naopak nechtěně zapíchnout do toho kluka. Také ten autobusák to nemusel ubrzdit a ten motorkář s sebou měl určitě deset andělů strážných, protože pochopitelně neměl přilbu. O souhře okolností, jež mu umožnila vyváznout z té noční uličky, v tomto případě ani nemluvě, neboť chlapec měl na opasku svůj zálesácký tesák a věděl o něm.

 

Hranice mezi legrací a průserem je velmi neostrá. Zrovna tak úplně běžný, všední život se může „naprosto nečekaně“ během okamžiku zvrhnout ve fatální drama. Chlapec tedy děkuje tvým stránkám, že mu (jako laickému civilovi) pomohly se aspoň povrchně orientovat ve světě násilí, co je kolem nás. A jeho čistě soukromý závěr? Nejdůležitější se mu jeví predikce. Česky řečeno předvídavost. Když dokáže nebezpečí/hrozbu odhalit o krok dříve než vznikne, může tomu předejít. A nejépe se jak známo řeší problém, kterému vůbec nedovolíme vzniknout. (Nejcennější vítězství je vítězství bez boje a největší bojové umění je nebojovat.)

Měj se a směj se.

 

Aleš

 

E-mail: ales@dot.cz