UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

Ohlas č. 108

Reakce čtenáře na ohlas č. 106

Nejsem sice psycholog, ale vzhledem k mému zaměření na sociální a komunitní práci sem tam něco něco vím a něco pochytím. Každá skupina je samozřejmě rozdělena na osobnosti vůdčí a na ty, kteří se „vezou“. Pokud má člověk dostatek času konkrétní skupinu zkoumat, nemělo by být zas tak těžké ovlivnit ji potřebným směrem (na tomto principu spočívá např. práce streetworkerů).

Ovšem v oblasti pouličního boje je času samozřejmě nedostatek a i těch pár chvil zaberou člověku emoce. Pokud je tedy dokážete usměrnit do té míry, abyste se mohli soustředit jen na tu partu před vámi, pomůžou vám odhalit charakter bandy vaše přirozené pozorovací schopnosti. Popsat alespoň základní schémata chování takové grupy by vydalo přinejmenším na slušnou seminární práci. Zaléží na tisíci a jedné skutečnosti, které ovlivňují jedna druhou.

Velmi rozodující je nonverbální komunikace (ta je rozebrána více či méně dobře v tuctech publikací): postoj těla a výraz v obličeji vám o protivníku mnohé naznačí, stejně jako jemu o vás (zřetelná nejistota a strach nejsou dobré, ale přehnané seběvědomí může provokovat…). Takto se tedy dostávám k tomu, že žádné 100% fungující schéma neexistuje a že záleží na vašich schopnostech a zkušenostech, abyste odhadli postup. Osobně mi to dělá velké problémy…