UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

OHLAS č. 51

Vážený pane Chlíbku



Se zájmem jsem si přečetl Váš článek o výcviku ruských speciálních jednotek, který jste absolvoval. Nechci Vás zde nějak přesvědčovat, nejsem žádný pacifista nebo „humanista“. Přesto bych měl několik dotazů a připomínek.



Potřeba těchto jednotek je nesporná. Protože se samozřejmě (jak jste popsal), nevyskytuje v Rusku příliš mnoho vhodných lidí (resp. kdekoli jinde, navíc je třeba mít zálohy…), snaží se náborové kanceláře ruské armády dostat do svých jednotek to nejlepší, co se sehnat dá. Takoví potenciální kadeti se potom různými způsoby („pokoutně“) získávají z celého světa. Tyto aktivity jsou pečlivě monitorovány tajnými službami různých zemí (Což je také samozřejmé). Jejich seznamy se pořizují, včetně fotografií a jiných dostupných materiálů. přijíždějí také osoby, jenž jsou sledovány či pronásledovány, snažící se získat poměrně kvalitní výcvik (Včetně arabských extremistů), který by se v „domovských“ podmínkách jen těžko získával. Navíc se přihlíží i k tomu, že je vše „zadarmo“. Proto jsou tito lidé vysíláni na tento výcvik. Protože jsou však během výcviku sledováni jak ruskými, tak i cizími tajnými službami,  musí se nějak chránit. Obličej je to nejzákladnější. Proto jsou ochotny podstoupit riziko kožních onemocnění a jiných kožních problémů… (To vy ovšem víte lépe než já…)



Členové výcvikových skupin se prověřují, a to právě v době, kdy tento výcvik absolvují. Zjišťuje se o nich vše dostupné. Na každé skupině pracuje několik agentů, kteří jsou trvale umístěni v orgánech státní správy, na vhodných místech a pod. Proto vězte, že máte v archivech vojenské infomační služby (GRU) také svoji složku. V tuto chvíli nejste permanentě sledován, ale při nějakém podnětu je tato záležitost prošetřena. Vaše webové stránky byly samozřejmě zachyceny také. Vše je vedeno pro případ, že Vás bude potřeba. (Jak jste ostatně sám řekl)



Je tu však ještě podezření pro spáchání několika trestných činů, a to i na území České republiky, v souvislosti s Vaší podnikatelskou činností. Vysvětlujete, že používáte síly i kontaktů pro vynucování závazků. Omlouváte to nevýkonností a úplatností českého práva. A v tom právě spatřuji Vaši společenskou nebezpečnost (Tak jak ji definuje trestní zákoník). Vaší povinností je (ať se Vám to líbí, nebo ne) dodržovat české zákony a mezinárodní úmluvy. Přestože by podle Vás mělo Vaše jednání být spravedivé a správné, protože jen vymáháte svoje spravedlivé požadavky,  a Bůh ví, jak by to s nimi dopadlo, kdybyste se vydal cestou českého práva, není tomu tak. Je zde totiž zavádění mafiánských praktitk do normálního obchodního procesu (i když nikdy není jisté, jakým způsobem svoje zboží získáváte), a to je to nejhorší, čím můžete přispět do všeobecné kriminality. Nemluvím ted o tom, co by se stalo, kdybyste „zvlčel“, tedy začal používat tyto praktiky i k jiným věcem. Mluvíte zde i o svém svědomí a žebříčku hodnot, které teď vyznáváte. Je to každého směrnice, která je ve většině případů závazná. Překročit právo je lehčí, než se zdá. Pokud ovšem obchodujete s jednotlivci či skupinami, které se tímto příliš nezabývají, tak vám asi nic jiného nezbývá. Vaše výpověď proto ukazuje, že neobchodujete úplně košér, protože poctivý obchodník s těmito lidmi obchoduje opravdu zřídka.



Nikdo nikdy (až na některé výjimky, které se v naší zemi již nevysytují)  nebyl, není a nebude úplně poctivý, ale přecházení na červenou nebo jízda na černo v městské hromadné dopravě není společensky natolik závažná, aby to vyžadovalo tvrdý postup, ale zavádění praktik organizovaného zločinu už je poněkud horší. Proto si myslím, že je nejméně na pováženou, co že vlastně děláte. Proto má stát právo (a povinnost) tyto činy trestat, protože tím chrání už tak dost zkaženou společnost před dalším „zlem“.



Doufám, že jste si tyto řádky přečetl rád, a že po mě nebudete chtít omluvu. Byl bych Vám velice vděčný kdybyste se nad mým článkem zamyslel. Neberte prosím nic osobně, jsem připraven vám své názory vyložit podrobněji (Už tak je tento dopis moc dlouhý), a snad se vyhneme ostrým konfrontacím.



Předem děkuji za vaši odpověď.



Ivan J. Darmotovov-Kalašnikov