UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

OHLAS č. 65

Zdravím Marku,

začal jsem sledovat vaše stránky a přečetl jsem si také pár příspěvků od lidí, kteří by se k nim rádi vyádřili. Nad některými mi však zůstává rozum stát. Vemu to trochu obecněji. Člověk, který by mi napsal, že prodávám šunt, se chová nejen jako primitiv, ale navíc problematice zřejmě moc nerozumí. Nebo někoho napadne, že tyhle stránky sledují jen ti co si hrajou na vojáky, tak šup s tím na e-mail. Takoví jsou většinou zakomplexovaní vlastní nudou a závidí úspěch druhým. Jak je rok dlouhý, sedí doma u televize a jediné co vymyslí, ve které hospodě se dnes večer opijou. Nedojde jim, že tyhle stránky a obchody s vojenskou výbavou a doplňky navštevují i lidé jako já. Mám rád les a vodu(odjakživa lovím ryby). Podnikám několikadenní výpravy co nejdál od civilizace a hluboko do lesa. A právě proto chodím do vojenských obchodů, kde nacházím vše potřebné. Vojáci mají přece výbavu pro přežívání v přírodě. Samozřejmě, že všechno nemůže být super kvalita.
Představím si mladého kluka, co mu z brigády zbyde sotva pár stovek a chce 14 dní spát v lese, ale nemá nůž. Tak jde, ale všude jsou jenom kvalitní nože od dvou tisíc nahoru. Když si koupí levnější, třeba za pět stovek, nikdo nemá právo mu říkat,že si koupil šunt. Každý nůž je dobrý nůž, protože může zachránit život nejen jemu, ale i jiným.
Já osobně nosím nůž u sebe pořád(pokud je možné ho ukrýt). Je to nevelký nůž Special forces značky Junglee s teflonovanou čepelí, kratonovou rukojetí a ostřím opatřeným malou pilkou. Je z kvalitní oceli AUS-8A a jsem s ním nadmíru spokojený. Do lesa s sebou ještě beru KA-BAR U.S.M.C., který si nemůžu vynachválit. Mám ho už 9 let. A navíc je ověřený americkými mariňáky ve třech válkách(2.světová, Korea, Vietnam).
 Někdo by napsal inteligentně na tři řádky, že si hraju na tvrďáka, na vojáka a podobné kraviny. Už vidím toho dotyčného, co by u sebe nikdy nenosil nůž, jak vstává od svého počítače s hřejivým pocitem na duši, že měl možnost se vyádřit. Nasedá do svého auta a myslí jen na to , aby byl brzo u své drahé polovičky. Jenomže co se nestane. V prudké zatáčce uprostřed lesa je náledí a auto si to vesele sviští vzduchem ze srázu, ale ještě to párkrát veme přes pařezy, než přistane na střeše. Ještě, že byl připásán. Ale co to? Hořící benzín se plazí z kapoty až na sedadla v autě. Nejvyšší čas odsud zmizet. Jenže pásy jsou zaseknuté. Nejspíš bude přemýšlet s chladným výrazem ve tváři čím přeřeže pásy. Že by si zapomněl nůž doma? Ahá, ale vždyť on ho vůbec nemá. Přeju veselé opékání ve vlastní šťávě. Jsou i jiné důvody proč u sebe nosím nůž. Otevřu si třeba konzervu, když budu mít hlad. Můj ostrý Special forces to zvládne hravě aniž by se ztupil. Boj s nožem (sebeobrana) je to nejposlednější a nechtěl bych to zažít, i když s kamarádem trénujeme některé techniky.
 Jiní zatracují tyhle stránky pro jejich obsah. Říkají si-válka přece nemůže být. Na co si tam ti lidi hrajou. A co třeba terorismus? Ten tady vždycky bude a je známo, že teroristi mají svá doupata všude. I u nás. A některé informace mi mohou pomoci k přežití útoku teroristů. Ze stejného těsta jsou taky lidi, kteří soudí podle zevnějšku, aniž by vás znali. Už jsem zažil nadávky typu nácek, holá lebka atp.. Nosím vlasy na krátko-no a co? Někdy se neubráním i když mám čepici. Potom slýchávám např. pozor kanady! nebo blbej skinhead. Za kanady lidi považujou i vysoké boty z GORE-TEXu. Ti samí potom doma kňučí, že mají špinavé kalhoty nebo ponožky od „břečky“. Knížku Záškodník mám přečtenou a četl jsem ji se zájmem. Zaujaly mě pasáže o vybavení a výstroji, metodách maskování, nepozorovaném pohybu územím, stavba úkrytů a získávání potravin z přírody. Tahle problematika mě zajímá. Tuto knížku bych nezavrhl, jako to udělali někteří po přečtení příběhu s krávou. Nikdo z nich tam v té chvíli nebyl. Asi se ani nedokážou nad tím hlouběji zamyslet. Tady přece nešlo udělat z pár chlapů drsňáky bez citu, ale naučit je myslet dopředu a správně se rozhodnout ve vypjatých situacích–to je přece jasný! Podle mě jsou takové šokové metody účinější, než třeba nějaké přednášky. Doufám, že brzy vyjde podobná knížka. Nevím, jestli se tenhle můj projev objeví na vašich stránkách, ale jestli ano, tak se rád zařadím mezi ty, „CO PŘECE VŮBEC NECHTĚJÍ NIKOHO URAZIT A JEN PREZENTUJÍ SVŮJ NÁZOR“.



Lidi myslete!

          „pirkin“ Jiří