UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

Dusičnan draselný – kouzelná chemikálie

 Dusičnan draselný je mnohoúčelová chemikálie, sloužící ke konzervování potravin i k výrobě výbušnin. Dokument obsahuje vysvětlení vlastností jakož i jednoduchou ukázku, jak si jej nouzově vyrobit v primitivních podmínkách. S velkou snahou to lze zvládnout na vesnici, v divočině nebo třeba v podmínkách vězení či koncentračního tábora…

Upozornění! Tento článek a video mají za cíl čtenáře pouze poučit a informovat o možnostech opatření dusičnanu v nouzových podmínkách. Nejedná se o návod k praktickému provádění! Ač se návody zdají jednoduché, přesto při praktické přípravě hrozí mnohá rizika od otravy, poleptání, popálení nebo i výbuchu. Jakoukoliv praktickou výrobu si tedy může dovolit pouze osoba s přiměřeným vzděláním z oboru praktické chemie. Dodržení všech bezpečnostních opatření jakož i použití vhodných prostředků a ochranných pomůcek musí být samozřejmostí.

Rizika existují i co se týče zákonnosti. Jakákoliv výroba, opatřování a použití nebezpečných látek a výbušnin je protizákonná. Tento materiál vás má poučit a vzdělávat, nikoliv dopomáhat k trestné činnosti a riziku poškození zdraví a majetku. Jednejte prosím proto vždy soudně, bezpečně a v souladu se zákonem.

Tuto chemikálii lze získat (extrahovat) z mnohých přírodních zdrojů. lze ho pak používat ke konzervování potravin a zejména k výrobě černého střelného prachu, speciálních pyrotechnických směsí a dále i k následné výrobě kyseliny dusičné. Ta je dalším prostředkem k výrobě složitějších výbušnin jako je nitroglycerin, dynamit.

Nejvyšší obsah dusičnanu mají v přírodě takové materiály (zemina) ve kterých se rozkládá/hnije velké množství živočišného materiálu. Jde zejména o zvířecí hnůj, hliněná podlaha starých stájí, obsah kafilérních jam.

Na zahrádkách pak různé odpadní jámy a komposty, zejména s vysokým obsahem podestýlky s trusem králíků, se slepičím trusem, tlející piliny s močí a výkaly po morčatech a křečcích, rozpadající se ptačí trus, slepičí „kuřince“. Půda v dlouhodobém výběhu koz a ovcí, koní, atd.

lesích místa kolem krmelců a napajedel, kde vysoká zvěř trousí výkaly, místa bohatá na ptačí trus pod stromy a pod skalami, kde hnízdí a hřadují práci.

V civilizaci pak obsah starých septiků a žump, zejména je-li již skoro trouchnivějící a hustý, bez přílišné tekuté složky, hlína na starých hřbitovech, a v parcích a zalesněných plochách zejména místa a zákoutí kam chodí lidé nouzově vykonávat malou a velkou potřebu. V městech zákoutí s tlejícím holubím trusem, černé skládky a místa s tlejícími odpadky živočišného původu.

Dobrým ukazatelem vyššího obsahu dusičnanu v půdě jsou porosty kopřiv. Aby se z výkalů nebo živočišných zbytků vytvořil v půdě dusičnan, musí projít procesem, kdy dusík „stráví“ půdní bakterie a přemění v dusičnan. To se děje procesem kvašení (například populární zahrádkářská úprava nálevu kuřinců), tlením v kompostu a hnoji, nebo přirozeným rozkladem přímo v půdě. Čerstvá moč a výkaly k extrakci dusičnanu použít nejdou.

Výtěžnost dusičnanu se podle kvality (bohatosti) vstupního materiálu pohybuje od 0,1 do 10% hmotnosti.

Na improvizovanou extrakci si musíme zajistit tyto složky:

1 – Půdu s předpokládaným obsahem ledku (dusičnanu). Na jednu várku možství co se vejde do jednoho kbelíku.

2 – Jemný dřevěný popel – bělavý prášek vzniklý naprostým shořením kusů dřeva. Neměl by obsahovat dřevěné uhlíky ani jiné nečistoty. Je možno jej upravit prosetím přes síto. Na jednu várku asi půl malého hrnku (1/8 Litru).

3 – Kbelík nebo podobná vhodná nádoba.

4 – Dva kusy jemnější čisté tkané látky, každý o trochu širší než je dno kbelíku (utěrky, pleny, kus prostěradla, staré tričko, atd.).

5 – Mělká žáruvzdorná nádoba s odolností na vaření (stará miska, hrnec, pekáč, atd.).

Další mělčí nádoba pod vědro k zachycení filtrovaného obsahu (další kbelík, velká mísa, lavór, vanička, v nouzi alespoň pevný plastový pytel).

6 – Čistá voda cca 7 litrů (pokud možno pitná, může být i destilovaná).

7 – Šídlo, nůž, šroubovák nebo jakýkoliv jiný nástroj, kterým lze udělat díry do dna kbelíku.

8 – Alkohol asi 4 litry (denaturovaný nebo čistý líh, kořalka, atd.)

9 – Vařič, kamna nebo jiný zdroj tepla na vaření

10 – Papír použitelný jako filtr (savý papír, balící papír, kávové filtry, atd.)

11 – Lepící páska

Při přípravě jsou důležité hlavně poměry jednotlivých složek, nikoliv množství. Lze najednou vyrábět i větší množství ve větších nádobách, jen je nutné přiměřeně zvýšit i množství vstupních surovin.

 Postup:

1 – Vytvořte do dna vědra otvory jako cedník. Dovnitř vědra na dno pak popložte přes otvory jeden kus látky.

2 – Na látku nasypte dřevěný popel a rozprostřete ho tak, že vytvoří vrstvu zhruba stejně silnou jako látka. Na vrstvu popele položte druhý kus látky

3 – pak na to pomalu a opatrně nasypte hlínu až se zaplní celý kbelík

4 – takto naplněné vědro postavte nad jinou mělkou nádobu. Jestli je to nutné, podložte vědro klacíky nebo tyčkami a zabezpečte proti zvrhnutí.

5 – Uveďte voru do varu a vřelou ji pomalu nalévejte do vědra na hlínu. Vodu lijte po částech a rovnoměrně všude na hlínu, aby měla čas přes ní prosáknout a protéct/prokapat otvory ve dně do spodní mělké nádoby. Nelijte příliš zprudka, aby vzniklé bahno neucpalo spodní látkový filtr. Ujistěte se, že voda rovnoměrně prosákla a protekla veškerou hlínou ve vědru. Okapanou vodu nechte zchládnout a 1 až 2 hodiny usadit.

6 – Opatrně přelijte (slijte) bez rozvíření tekutinu do žáruvzdorné nádoby. Odstraňte kal zůstávající na dně mělké nádoby. Tento kal můžete později nalít/smíchat s příští várkou zeminy při případné výrobě další várky dusičnanu.

7 – Vařte směs tekutiny nad prudkým ohněm alespoň dvě hodiny. v roztoku se začnou objevovat malá zrnka (krystalky) podobné soli. Jakmile se vytvoří, odeberte je za pomoci jakéhokoliv improvizovaného filtru (papír, kousek látky, atd.) a vyhoďte. Je to odpad výrobního procesu.

8 – Když se tekutina vyvaří až cca na polovinu svého původního objemu, sejměte nádobu z ohně a nechte usadit. Po půl hodině do ní přidejte stejné množství alkoholu. Roztok po trochách přelijte přes improvizovaný papírový filtr do jiné nádoby. Na jeho povrchu se zachytí drobné krystalky dusičnanu.

9 – Abyste dusičnan draselný dále vyčistili, opět rozpustíme krystalky v nejmenším možném množství svařené (nebo lépe destilované) vody. Po rozpuštění znovu odstraňte krystalky soli, které se mohou vytvořit (viz. bod 7). Po té kapalinu znovu přelijte přes několik vrstev filtračního papíru, umístěte nejlépe do ploché nádoby a po té ji nechte odpařit na slunci, případně koncentrovaný roztok mírně zahřívejte až do konečného odpaření veškeré kapaliny. V misce pak zůstane pouze hrudkovitá usazenina, jakási krusta, samotného dusičnanu.

10 – Usazeninu opatrně vyškrábejte stěrkou nebo vhodným čistým kouskem dřívka na pevnou čistou podložku a nechte dobře s důkladně vyschnout. Ideální je místnost s co nejmenší vzdušnou vlhkostí, tedy třeba sluncem prohřátá půda, atd. Určitě ne kuchyně, kde stoupá pára z hrnců, prádelna, ani místnost s čerstvými (vlhkými) potravinami nebo schnoucím prádlem. Vysoušení škodí i větší počet lidí, kteří svým dechem taktéž značně zvyšují vlhkost vzduchu.

Po důkladném vysušení jsou krystaly dusičnanu draselného připraveny k použití. Musí se uchovávat v suché, naprosto vodotěsné nádobě, protože velmi snadno přijímají vzdušnou vlhkost, čímž se znehodnocují pro použití ve výbušninách.

I zvlhnutý dusičnan draselný lze znovu použít, ale musí se před použitím znovu důkladně vysušit a rozmělnit. Při uchovávání a používání vždy dodržujte potřebnou opatrnost. Koncentrovaný dusičnan draselný je škodlivá látka a silné okysličovadlo. hrozí tedy i nebezpečí požáru.

 .

Zde jsem pro vás připravil část britského televizního dokumentu, který se komplexně zabývá přísadami do potravin. Tento výsek velmi dobře popisuje jak možnosti konzervace potravin, výrobu dusičnanu, tak i nastiňuje jeho použití ve výbušninách: .

.

.

Marek Chlíbek – Dago

= = = = =

Každý vážný problém vyvolá duševní neklid. Neklid v podobě nejistoty, obav, bezradnosti a stresu. Tehdy je nutné mobilizovat vnitřní sílu.

– zachovat klid, když nás vyděsí vážný problém.

– zachovat klid, i když ostatní panikaří.

…a to nejtěžší:

– zachovat klid, i když ostatní panikaří a z problému viní nás!

Většina lidí se dokáže uklidnit teprve, až se problém vyřeší. Každý chápe přírodní zákon, že: „zmizí problém, přijde klid“. Už jen málokdo ví, že zákon funguje i naopak: „přijde klid, zmizí problém“. Ovšem je třeba na to najít odvahu.

A proč to všechno..?

Protože klid je největším důkazem síly!

komentářů 10

1 Peter Žiak { 23.10.16 at 10.14 }

Mohu použít hnůj od slepic místo koňského hnoje?

2 janec { 23.10.16 at 6.25 }

Takto získaný sanitr tedy není čistým dusičnanem draselným, ale směsí dusičnanu draselného, sodného, vápenatého, hořečnatého. To ale na výrobu výbušnin nemá skoro žádný vliv. Hlavní je, že všechny dusičnany jsou oxidační činidla.(to ve výsledku znamená, že umožní hoření hořlavé složky výbušniny za nepřístupu vzdušného kyslíku, tedy uvolňují kyslík.

3 janec { 23.10.16 at 6.21 }

Ten alkohol není nutný. Slouží k vysrážení sanitru (dusičnanu draselného) z vody, neboť sanytr je dobře rozpustný ve vodě, a však nerospustný v ethanolu. Stačí nechat roztok vykrystalizovat. Sice to bude trvat déle a výsledný produkt nebude tak čistý, ale ušetříte spoustu cenné suroviny. Pro přečištění je lepší vícekrát překrystalizovat pomocí malého množství horké vody. Alkohol se tedy žádné chemiké reakce neúčastní, přijde mi ho škoda.

4 tomec { 14.02.15 at 9.48 }

potvrdzujem ze ten obrazok je zo spominanej prirucky improvizovane prostriedky nicenia.
http://www.imghosting.cz/images/99001.jpg

5 Sanytrník { 04.02.15 at 22.23 }
6 tomec { 29.12.14 at 19.24 }

malo by to byt z prirucky improvizovane prostriedky nicenia.existuje este jej americka verzia.obrazky su v oboch rovnake,netusim ktora bola skor.obe su dostupne na nete.

7 Hroch { 23.08.14 at 17.32 }

A s těma kopřivama je to pravda – na chalupě nám rostou jako z praku na letitém mohutném kompostu a obecně vždy tam, kde byla dříve nějaká usedlost nebo smetiště, prostě kde jsou kopřivy, tam je nebo byl nějaký bordel a žili tam dříve lidi.

8 Hroch { 23.08.14 at 17.24 }

Zajímavé, ale připadá mi to trochu složité a nezapamatovatelné…a ty čtyři litry alkoholu by bylo možná pohodlnější vyměnit už rovnou za tu nedostatkovou výbušninu, tolik chlastu, to je úplný poklad v podmínkách války nebo úplného společenského rozvratu.

A co je vlastně chemicky tzv. sanytr? Četl jsem, že za starých časů chodili po zemědělských usedlostech tzv. sanytrníci, kteří tuto surovinu seškrabávali ze zdí stájí, a ta se potom používala k výrobě černého střelného prachu.
Takové jemné vlasové bílé krystalky jsou i dnes vidět na starých vlhkých zdech a taky se jim říká „sanytr“…?

9 Marek Chlíbek { 10.08.14 at 16.47 }

Je to z překladu tuším americké příručky o výrobě improvizované munice.

10 stalker158 { 10.08.14 at 8.22 }

Marku moh bych se jen zeptat odkud jsou ty tři obrázky? Z nějaký knížky nebo si to namaloval sám? Jinak díky ze perfektní článek.

Vložit komentář

Doplňte *