UPOZORNĚNÍ: Stránky obsahují militantní, drastické
a potenciálně psychicky nebezpečné informace.
Může-li vás to jakkoliv poškodit, tyto stránky opusťte!!

Jak s minimem nákladů přežít „konec světa“ 2012, nebo jakoukoliv jinou pouliční krizi!

Dnes je středa 28. Listopadu 2012. Je jasná noc, je úplněk. Chodím nočním lesem, protože mi je psychicky špatně a nemůžu spát. Úplňky prostě nezvládám, jako asi i spousta dalších samotářů, kteří tuto svoji slabost před okolím tají. Než bych se půl noci zbytečně převaloval v posteli, nebo se s někým do krve pohádal, chodím raději ven. Většinou cvičit KATA nebo si někam zalézt a ponořit se do myšlenek.

Dnes je krásně, v lese je vždycky krásně. V temných koutech tuším mnohé lesknoucí se oči. Došel jsem k zastrčenému posedu s výhledem do krajiny. OK, lezu nahoru. Ta žlutá koule svítí tak intenzivně, že dnes si na psaní ani nemusím zapínat čelovku. Jen vytáhnu vojenský blok a půjdu na to. Jen se ještě krátce zahledím do dálky a pomyslím na všechny, které úplněk ovlivňuje podobně jako mě.

Co asi dělají? Možná dnes někdo z nich napíše rockovou píseň. Možná někdo zplodí dítě. Jiný možná vyřeší dlouholetý problém.. a někdo z nás se možná zabije při zběsilé jízdě autem. Všichni předem víme, kdy ty noci přijdou, ale málokdo tušíme jak skončí.

Já tedy dnes budu psát…

* * *

S blížícím se avizovaným koncem světa dostávám stále více mailů s dotazy na můj odhad pravděpodobnosti, zda se něco semele. Už před delším časem jsem na tohle už jednou odpovídal formou článku a ve smyslu, že dle mého názoru nejde o konec světa ve fatálním slova smyslu, ale o víceméně náhodný konec jednoho období určeného jednou zaniklou civilizací.

Tím by se dalo skončit a hodit to za hlavu, ale bohužel to vypadá, že to až zas tak jednoduché taky nebude. Lidská populace funguje přece jen jako určité stádečko, kde jeden napodobuje druhého. Sdílené emoce mají tendenci narůstat a násobit se tím víc jak obíhají informačními kanály stále dokola kolem nás. Ačkoliv se jedná o stále tutéž informaci, lidský mozek jednotlivce jí přece jen přidává stále větší význam s každým opakováním, kdy je nucen ji znovu a znovu zachytit a zpracovat. Nikdo z nás není imunní vlastní složité psychologii a tak strach z konce světa někde hluboko v nás pomalu vzrůstá.

A co hůř…nebezpečí začíná být skutečně reálné.

V globální lidské populaci totiž funguje něco jako efekt „příchodu očekávaného“, čili očekáváme-li problémy, přijdou problémy. Očekáváme-li katastrofu, přijde katastrofa. Tento efekt funguje tím spolehlivěji, čím více lidí věří na vyplnění konkrétní události. Nebudu se zde pouštět do složitých psychologických rozborů, které jdou nad rámec mého vzdělání, ale v zásadě jde o to, že čím více lidí očekává nějaké následky, tím narůstá pravděpodobnost, že k očekávanému skutečně dojde. Nemohou za to kouzla, ani magie, ani přivolání vyšších sil (i když…), ale prostý fenomén lidské psychiky, že čím více něčemu, byť podvědomě věříme, začínáme v drobnostech jednat jako by se podobná věc už vyplňovala.

Očekáváme li katastrofu nebo krizi někdy kolem konkrétního data, budeme přece jen stále více nesví, jak se bude ono datum nebo období blížit. Podvědomě upravujeme své každodenní činnosti, odkládáme naplánované cesty nebo naopak se přesouváme tam, kam bychom jinak nejeli. Nakupujeme věci a spotřebováváme služby, které bychom jinam nechtěli nebo jejich nákup odložili. Do komunikace s druhými lidmi částečně pronikají naše obavy, byť i jen žertovných narážek, čímž zase směřujeme myšlenky ostatních a spouštíme u nich podobné reakce, jakými procházíme sami. U jednotlivců se může jednat o drobnosti, jen o vyloženě banální a neznatelné změny chování, které jsme schopni kdykoliv popřít a sebevědomě tvrdit, že „my teda ovlivnění určitě nejsme“. Možná ne, ale spíše trošku ano. Jednotlivec neznamená v tomto nic, ale znásobíme-li i tyto drobné změny globálně v populaci, vzniká už poměrně velmi silná energie.

Nyní stačí i poměrně malá nebo nesouvisející událost, aby vyvolala místně (možná i globálně) obrovské pnutí a krizi. Stačí větší autonehoda, které se dostane hysterické propagace v médiích, útok hackerů, nebo koordinovaná akce několika atentátníků. Nepříjemné, ale na světě jinak celkem běžné události najednou dostanou mnohem strašlivější význam v souvislosti s datem tušené a „předpovězené“ katastrofy.

Lidé se začnou bát, začnou jednat neuváženě, vyjdou do ulic a začnou jednat davově… Může to být krátký zkrat v rámci desítek minut až hodin, ale vše může snadno přerůst až do skutečně výjimečného stavu trvajícího dny či týdny, který bude nutné řešit s pomocí policejního zásahu.

V globále nic neobvyklého a vše se nakonec zase uklidní, to ale nemění nic na tom, že se jedná o situaci, kde na konkrétním místě rapidně vzrůstá agrese a kriminalita, kde se ničí majetek a lidé jsou zraňováni, kde se dokonce i často umírá!

Pokud budete mít vy a vaše rodina tu smůlu, že se ocitnete uprostřed takového krizového dění, velmi pro vás stoupá riziko, že dojdete k nějaké úhoně. Pokud pomyslím až na fatální důsledky tak podobná událost pro vás skutečně může znamenat i ten konec světa. Umřít při osobním malém  Armageddonu je vždy hrůzyplné a často bolestivé a asi příliš nezáleží na tom, zda vaši smrt způsobí kometa někde z hlubin vesmíru nebo vás „jen“ ubije dlažební kostkou opilý afektovaný výrostek ze sousedství..

Takže, na základě stoupajících obav ve společnosti je třeba uznat, že určité předpokládané riziko komplikací kolem „konce světa“ hrozí, byť asi z reálněji přímo od nás – od lidí. To však nijak nesnižuje jeho nebezpečnost, spíše naopak…

V mailech mi lidé vyjadřují časté obavy. Někdo větší, jiný menší a pro všechny společný bývá většinou i určitý dotaz zda by nebylo vhodné se  alespoň trochu připravit. Takže říkám ano bylo, příprava je důležitá a připravený člověk je sebevědomý člověk, který také lépe odolává tlaku všeobecné paniky, která nám může být asi nejnebezpečnější.

Dovolil jsem si pro vás připravit několik doporučení, která, podle mě mají reálný smysl a poměrně slušnou míru důležitosti. Mým hlavním kritériem bylo, aby šlo o opatření jednoduchá, snadno proveditelná a s nulovou nebo bagatelní finanční náročností. Jedná se o tipy a doporučení jak poměrně v pohodě přežít a ustát pár prvních dní, když kolem vás v ulicích začnou lidi bláznit, rabovat, opíjet se a prostě všeobecně „hysterčit“.

V takové situaci je kriticky nejnebezpečnějších prvních pár hodin až dní, kdy emoce propuknou naplno, lidé se rabováním dostanou k alkoholu , zbraním a hořlavinám, jsou ještě plni fyzické síly ke konání přímé agrese a bezpečnostní složky ještě neměly čas se seskupit a zakročit.

V takové chvíli je nejbezpečnější zůstat v nějaké pevné budově, nejlépe doma nebo v místě, kde vás takováto situace aktuálně zastihla. Pokud se vám navíc podaří uskutečnit níže popsaná opatření, mnohonásobně stoupá pravděpodobnost, že vše ve zdraví přežijete vy i vaši blízcí nacházející se s vámi. Znovu opakuji, že mi šlo o popsání jen těch nejzákladnějších věcí, které sestojí prakticky nic jen trochu času. Vše se dá dále vylepšovat a rozvíjet úměrně vaší subjektivní potřebě ochrany a vašim možnostem…

Popis základních preventivně/bezpečnostních opatření k přežití pouličních nepokojů:

Nakupte potraviny na tři dny

Potraviny jsou samozřejmě důležité, ale jen málokdo je ochoten za ně utratit víc než je nutné v situaci, kdy neví zda je bude skutečně potřebovat. Jakmile je skutečně potřebuje, už se většinou nedají nikde koupit… Doporučení  třídenní zásoby platí pro domácnosti a jednotlivce, kde není na jídlo v podstatě nic. Spousta lidí se stravuje mimo domov a nakupují si maximálně sem tam na víkend nebo lehkou večeři. Ti pak v případě krize hladoví prakticky okamžitě. Zásoba potravin na tři dny je nejnutnější minimum, jak si zajistit, že v té největší krizi nemusím vystrčit nos na ulici a mohu počkat, než se všechno začne nějak vyvíjet. Pokud nechcete vyhodit peníze zbytečně, nakupte si jen to, co se nemusí chladit (konzervované nebo sušené potraviny) a co byste za prár týdnů nebo měsíců stejně kupovali na nějakou oslavu narozenin, oslavu silvestra, atd. Můžete nakoupit i věci, které pak časem použijete v rámci nějakého dárkového balíčku pro kamaráda, kolegu, atd. Neutratíte nic navíc, jen to koupíte chvíli dopředu a máte klid a pocit určité jistoty ze zásoby potravy.

S jídlem na tři dny se dá vydržet pět dní, pokud člověk šetří a deset dní, pokud člověk hladoví. Je to takové bezpečností minimum. Pokud shromáždíte jídlo na pět dní, je to lepší…pokud na měsíc, je to mnohem lepší .-)

 

Okopírujte si své doklady

Pokud velká katastrofa nebo nepokoje donutí narychlo opustit město nebo nějakou oblast velké množství lidí, mnoho z nich nebude mít sebou své doklady. Ty zůstanou často doma, ve vozidlech, nebo je prchající lidé prostě ztratí či jsou o ně okradeni. V takové chvíli je k nezaplacení mít předem okopírované všechny důležité doklady, uschované ve vodotěsném obalu na nějakém bezpečném místě. Ztratíte-li své doklady, můžete si vyzvednout alespoň kopie a těmi se nouzově prokazovat na různých úřadech, v místech improvizovaných stanovišť pomoci či kontrolních míst. I kopie dokladů budí více důvěry než člověk zcela bez „papírů“. K osobám bez totožnosti se chovají vojáci a policisté často velmi podezíravě a arogantně.

Pokud to situace umožní, nechte si od nějakého fungujícího úředníka kopie dokladů orazítkovat. Při příštích kontrolách budou doklady působit zase o dost důvěryhodněji.

No, a pokud umřete, mohou nějaké listiny nalezené u vaší mrtvoly pomoci při vaší identifikaci. Vám to asi moc nepomůže, ale věřte že vaši blízcí budou mít do budoucna klidnější život, vědí-li co se s vámi stalo a kde máte hrobeček. I špatná jistota je pro psychiku lepší než děsivá nejistota.

 

Nechte si předepsat léky, které berete pravidelně

K tomu není moc co dodávat. V krizi bude velmi omezený přístup k lékařské péči a k lékům všeobecně. Pokud budou k dispozici tak jen na černém trhu a za astronomické peníze. Pokud je váš zdravotní stav závislý na pravidelném podávání některých léků, zajistěte si jejich dostatečnou zásobu alespoň na dva měsíce.

 

Vyberte z účtu co nejvíce peněz a peníze si co nejvíce rozměňte

Peníze jsou krví ekonomiky a hybná síla lidské populace. Při krizovém stavu však přístup k nim může dočasně nebo zcela zmizet. Z důvodu absence elektřiny přestanou fungovat bankomaty nebo banky přeruší svou činnost z bezpečnostních důvodů. V horším scénáři může týt jejich platnost ukončena a bankovní účty z mnoha důvodů smazány. Proto, máte-li na to ještě čas, vyberte z bankomatu svůj maximální limit. V nejisté době je vždy lepší mít pár bankovek v kapse než na nepřístupném účtu.

Větší bankovky si zavčas co nejvíce rozměňte. Na živelně vytvořeném „černém trhu“ lépe nakoupíte s deseti stokorunami, zatímco tisícikorunu vám málokdo rozmění a spíš vám za ní podříznou krk. Ani drobné kovové peníze nejsou k zahození. V začátku krize, kdy ještě budou fungovat některé obchody, dají prodavači nevím co za to, aby měli čím vracet zákazníkům na bankovky větších hodnot. Trochu jídla nebo nějaké zboží si tak můžete vyhandlovat  i jen za to, že jim přenecháte své drobné za bankovky ve stejné hodnotě.

 

Zajistěte si záložní zdroj elektrické energie

Alespoň malá zásoba elektřiny v se vždy hodí. Na dobití mobilního telefonu, na dobití nabíjecích článků do svítilny ne poslouchání kapesního rádia, na noční svícení nouzovou lampičkou. Pokud máte v době krize odstavené auto, vezměte sebou domů jeho autobaterii. Stejně tak všechny záložní zdroje UPS z kanceláře nebo firmy. Průměrně zručný kutil by měl snadno dokázat napojit a použít i baterie přítomné v přenosných počítačích, elektrickém nářadí z dílny.

Připravte si nezávislý vařič na zpracování obsahu mrazáku

Osobně mrazící box už pár let nepoužívám. V dnešní době kontinuálního zásobování všudypřítomné obchodní sítě neexistuje, kromě televize, snad asi už nic více zbytečného něž je „mražák“. I kdybych měl potraviny v něm získané zcela zadarmo (což není nikdy – i vlastní zabíjačka reálně něco stojí, včetně práce, dopravy, čištění, amortizace použitých prostředků, atd.), tak relativně jednoduchým výpočtem ( zohledňujícím cenu elektřiny, pořizovací cenu přístroje, a několika dalších drobností) zjistím, že už po pár týdnech až měsících mi držená zásoba potravin vychází dráž, než kdybych kontinuálně nakupoval jen to co skutečně hned spotřebuji. No, ale to je jedno, my příslušníci post-komunistických národů máme mražáky prostě rádi.

Jen je třeba si uvědomit, že v každé krizi odpadne jako první elektřina a když odpadne elektřina, odpadnou po pár desítkách hodin veškeré mražáky. To není až zas taková tragédie pokud jsme na to předem připraveni a máme plán a prostředky, co v takové chvíli udělat. V zásadě je třeba potraviny zpracovat tak, aby se hned nezkazily. Nejlepší je mít připravený vařič, na kterém rozmrazované potraviny postupně uvaříte a sníte. Samozřejmě musí jít o vařič s vlastním zdrojem energie, tedy většinou o vařič na plynovou bombu.

Pokud takový vařič vlastníte a máte jej třeba na chatě, zavčas si jej přivezte a zajistěte k němu i přiměřeně velkou zásobu paliva. Bude se velmi hodit a pokud se přece jen nakonec nic nesemele, spotřebujete ji v létě někde v kempu nebo na té chatě.

V nouzi lze vařič vyrobit i jen ze soustavy plechovek či jiné vhodné nádoby a spalovat automobilový benzín, technický líh nebo jakýkoliv olej či tuk. Ale to už chce podstatně větší znalosti a rozhodně výrobu a použití takového zařízení nelze doporučit každému. Nicméně to zásadní je mít palivo…hodně paliva, a v krizi určitě natrefíte na někoho, kdo vám ukáže nebo vysvětlí jak jej prakticky použít.

Připravte si funkční svítilnu – ale opravdu funkční!

Když vypadne elektřina nastane tma nejen v noci, ale i na mnoha dalších místech, kde si to jinak ani neuvědomujete. Například ve městech se ponoří do temna nejen metro, vnitřky budov, ale i všechny průchody, podchody, kanalizace, skříně a všeobecně tmavé kouty. Stávající se tak prakticky neprůchodné, nebo průchodné jen po hmatu a s obrovským rizikem úrazu nebo možností napadení ukrytým agresorem. Funkční baterka může být v takové chvíli otázkou života a smrti, a když ne smrti, rozhodně vám ušetří spoustu času, strachu a pomůže vám leckde najít spoustu využitelných věcí ke kterým se lidé bez baterek prostě nedostali.

Zdá se vám to zbytečné doporučení? Protože baterku má přece po ruce každý? No…ale platí to opravdu? Zamyslete se! Kde je teď nejblíž od vás nějaká ruční svítilna? Máte ji na dosah ruky? Nebo aspoň ve stejné místnosti? V jiné místnosti?  V autě? Prostě, dokážete na ni dosáhnout tak, že k ní trefíte i se zavřenýma očima do tří minut, a bez rizika zranění? Pokud ano, tak je to v pořádku, teď jen ještě aby v sobě měla baterie, které vydrží fungovat alespoň hodinu. Je ověřenou zkušeností, že pokud nejste zrovna outdoorový nadšenec nebo člověk využívající svítilnu pravidelně v zaměstnání, tak se ruční svítilna ve vaší domácnosti pravděpodobně někde nachází, ale vlivem absence údržby nebo vybitých baterií vydrží reálně svítit méně než deset minut. Což je v případě krize k ničemu. Takže ještě jednou: máte po ruce svítilnu? FUNKČNÍ svítilnu??

Zkontrolujte a doplňte domácí lékárničku – nebo ji doneste z auta

Riziko zranění a nemoci stoupá mnohonásobně s prohlubující se krizí. Stejně tak při ní klesá dostupnost lékařské péče a možnost sehnat nějaké léky. Většinou budete mít možnost použít skutečně jen to co budete mít vy sami. Nemá cenu kupovat obrovské zásoby léků a zdravotnického materiálu, ale takovéto věci mají poměrně dlouhou dobu trvanlivosti a tak jejich nákup nejsou zcela vyhozené peníze.

Udělejte si reálný odhad léků a „náplastí“, které vaše domácnost průběžně spotřebuje v průběhu roku a zhruba toto množství si nakupte předem. Je to možná jednorázový finanční výdaj, ale rozloženo v čase, stejně o nic nepřijdete, protože nakonec vše spotřebujete i  v běžném civilním životě. Myslete vždy na to, že až se něco semele, nebudou vám peníze k ničemu, ale pár krabiček paralenu třeba někomu z vašich blízkých pomůže zachránit život.

Pokud jste nestihli vůbec nic a přípravu jste zanedbali, nedá se toho v krizi dělat mnoho. Doneste si do místa pobytu alespoň lékárničku z auta. Tam vám nebude k ničemu a v případě rabování o ni přijdete. Také z běžného vybavení domácnosti vyčleňte čisté věci, které lze použít nouzově jako obvazový a obkladový materiál. Jedná se o toaletní papír, dámské vložky, dětské jednorázové i látkové pleny, ručníky, prostěradlo. U posledně jmenovaných pro jejich sterilizaci hodně pomůže, pokud je předem dobře vyžehlíte a uložíte v igelitových sáčcích pro pozdější možné použití.

Připravte si něco na hašení požáru

Lidé v panice, výpadky energii, agrese a rabování, nefunkčnost záchranných a bezpečnostních složek, to je kombinace, kdy je riziko požárů obrovské! Pokud někdo cíleně zapálí váš dům, nemáte šanci jej svépomocí uhasit. Existuje ale spousta jiných rizik vedoucích k požáru, které se při okamžitém zásahu svépomocí zvládnou dají: nehoda při vaření, používání kamen nebo otevřeného ohně, jiskry a horké kousky trosek z blízkého požáru nebo exploze, vhozený hořící předmět, atd. to vše lze uhasit, pokud je čím.

Nemusíte mít doma zrovna velký hasící přístroj, i když zkuste se ve svém okolí po něm poohlédnout. V narychlo opuštěných budovách se jich dá často najít spousta. Jako preventivní opatření před krizí však úplně stačí plný kbelík vody někde pod stolem s vloženým hadrem na podlahu nebo starým ručníkem. Není to nic moc ale na malé ohnisko požáru to stačí v pohodě. Stejné využití má i jinde zmiňovaná voda ve vaně, pokud ji po koupání nevypustíte. A samozřejmě, pokud máte ve svém osobním voze malý hasící přístroj a  z důvodu krize nebudete autem chvíli jezdit, doneste si hasičák raději domů a dejte jej někam na viditelné a všemi dosažitelné místo. Také nezapomeňte všem vysvětlit jak se přístroj používá.

Ty nejmenší děti alespoň poučte a prakticky naučte jak, na jaký příkaz mají pro hasící přístroj rychle zaběhnout a donést jej nejbližšímu dospělému. I tohle je prevence, i tohle se může hodit. Malé dítě totiž často projeví více duchapřítomnosti a klid než leckterý dospělý. Dokáže prakticky jednat a něco udělat jen proto, že ví, že se něco vážného děje, ale zkrátka mu zcela nedochází hrůznost celé aktuální situace.

Při zpozorování požáru jej začněte nejen okamžitě hasit, ale i ze všech sil a opakovaně křičte „HOŘÍ!!“. Většinou tak přivoláte ostatní, kteří s hašením pomohou. Co se nezvládne v prvních desítkách sekund či minutách, to rychle naroste v nezvládnutelný problém. Také pokud vy sami uslyšíte volání „HOŘÍ“, vydejte se okamžitě tím směrem zjistit co se děje a případně pomoci. To je velmi účinné například v bytovém domě, nebo všude tam, kde je více lidí nablízku. Pokud má každý doma k hašení byť i jen jediný kbelík špinavé vody s hadrem, tak seběhnou-li se všichni k jednomu požáru, dokážou uhasit a utlouct mokrými hadry i poměrně velké počínající ohnisko.

Dohodněte si se známými místo pro předávání zpráv

V krizi přestane fungovat vše co známe. Nefunguje infrastruktura, přestanou fungovat televize i rádio, nepůjdou ani mobily. Většinou máte ve městě několik známých nebo příbuzných se kterými nechcete ztratit kontakt alespoň formou zpráv. Není nic horšího, než když vás rozdělí nečekaná katastrofa, násilná evakuace nebo jiná rozdělující událost. Takto rozděleným rodinám a blízkým může ve všeobecném chaosu trvat i několik měsíců či let, než se dokážou znovu sejít a dát dohromady. Válečné události ukazují, že někdy se to rozděleným rodinám nepodaří už nikdy.

Navštěvovat pravidelně své blízké je prospěšné, ale při delších vzdálenostech prakticky neproveditelné. Už pouhých několik kilometrů vzdálenosti učiní osobní kontakt v nepřátelském prostředí rabovaného města prakticky neproveditelný. Zůstat v kontaktu je však životně důležité.

Výbornou a přiměřeně proveditelnou alternativou bývá dobrá předchozí dohoda a vybudování nějaké nenápadné „mrtvé schránky“. Tou může být například lahvička pohozená někde v parku, nebo jen suchá škvíra někde ve zdi. Důležité je, aby schránka byla zvolena poblíž místa nebo trasy, kam pravidelně chodíte vy i vaši blízcí, například někde blízko fungujícího krizového úřadu, výdejny stravy nebo alespoň na relativně bezpečném místě zhruba na polovině vzdálenosti mezi vámi a tím s kým chcete zůstat v kontaktu.

A pak, kdykoliv se nacházíte poblíž, můžete schránku zkontrolovat, přečíst si lísteček s případným vzkazem pro vás, nebo naopak zanecháte vzkaz vy. Naučte se zanechat vzkaz kdykoliv schránku kontrolujete i kdyby to mělo být jen prohlášení, že jste stále v pořádku, kdy jste schránku navštívili a že svému blízkému přejete hodně štěstí. Jednak je takový vzkaz dobrá morální podpora toho druhého a také působíte na přirozenou lidskou zvědavost a váš protějšek bude podvědomě nucen navštěvovat schránku častěji pro její kontrolu, což i vám přinese další nové zanechané zprávy a informace. Lze ji využít i k předávání drobných předmětů, léků, peněz, atd.

Snažte se ve vzkazech sdělovat zejména důležité „drby“ o tom co se kde událo, kde se dá co sehnat, atd., ale se také neváhejte podrobně ptát na to co vás zajímá nebo potřebujete zrovna zjistit. Je možné, že váš protějšek tu informaci zná, jen neví, že ji chcete vědět. Také pokud máte v plánu místo svého pobytu trvale opustit a schránku již nadále nevyužívat, sdělte to svému protějšku ve zprávě, ať se podle toho zařídí, případně také navrhněte jinou formou komunikace nebo jinde umístěnou schránku.

Mrtvou schránku může využívat jen dvojice osob, nebo i celá skupina. Přínos to má v podstatném zvýšení informací, které se lze při návštěvě schránky dočíst. No a nevýhody jsou zejména riziko prozrazení polohy schránky, její zničení nezodpovědným návštěvníkem nebo i to, že si ostatní mohou přečíst i zprávy určené jen a pouze pro vaši osobu.

Zajistěte si náhradní místo pobytu

Zvolení náhradního místa pobytu patří vůbec k nejzásadnějším bezpečnostním opatřením, které není snad třeba ani příliš rozvádět. Úplně postačí představa následující situace: Uprostřed noci vás nepřipravené, neoblečené a bez možnosti sbalení vypudí na ulici nečekaná událost. Je jedno jestli banda opilých vojáků, agresivní dav nebo nečekaný velký požár. Stojíte na ulici v oděvu na spaní, možná v botách ale spíš v papučích nebo naboso. V rukou své dítě a po boku partnera/ku. Jinak nemáte nic…NIC! A nebudete mít už ani možnost se pro cokoliv vrátit Co budete dělat? Kam půjdete? Zapomeňte na pomoc ostatních nebo úřadů – v opravdu velké krizi nefunguje! Takže znovu: KAM PÚJDETE??

Přesně pro takovou situaci je potřebné mít předem zvolené, pěšky dosažitelné místo náhradního pobytu. Mohou to být blízcí příbuzní nebo známí, v nouzi alespoň ověřený, krytý a přiměřeně bezpečný prostor s troškou zásob, kam se dá na jednu noc schovat. Tohle opravdu nepodceňujte. Alespoň mentálně si tuhle situaci promyslete a vytvořte si v hlavě reálný a jednoduchý plán, jak se v takové situaci zachováte.

Zajistěte si neprodleně zásobu vody

Voda, voda, voda!!! Už po pár hodinách je její nedostatek život ohrožující problém. Při jakémkoliv náznaku problémů okamžitě napusťte vanu, kbelíky i pár největších hrnců. Většinou vám partnerka vynadá za dělání nepořádku a po pár dnech vodu zase v klidu vylejete, ale jednou se může stát, že vám za vaše operativní rozhodnutí bude partnerka líbat ruce. Napustit trochu vody do zásoby nestojí prakticky nic, ale kdo měl někdy žízeň.. pár dní trvající skutečnou žízeň, ten už nikdy nebude toto preventivní opatření považovat za směšné nebo zbytečné.

Zajistěte si budoucí zdroj vody

Žádná domácí zásoba vody nevydrží věčně a pokud její dodávka vodovodem skutečně přestane, je třeba neprodleně objevit a zajistit její náhradní zdroje. Zjistěte si předem, kde a kudy jsou nejsnadnější přístupy na okolní budovy a kudy v budovách probíhají svody dešťové vody. Všude tam lze okapové potrubí rozpojit a svést do nějaké nádoby nebo plastového vaku. Je třeba si uvědomit, že vodu nepřináší jenom déšť, ale prakticky každý den se na střechách sráží rosa, která stéká okapy do kanalizace. Podle velikosti střechy se tak na správném místě dá načerpat denně i několik litrů vody z rosy. Ano, většinou je špinavá, zapáchající špatně chutnající a s obsahem některých chemikálií, ale pořád je to voda. Lze ji přefiltrovat a buď použít pro vlastní potřebu nebo za něco vyměnit či prodat.

Věnujte velkou pozornost předem všem možným alternativním zdrojům vody ve vašem okolí. Chovají se ve vaší blízkosti zvířata? Velké zemědělské chovy mají v areálu vlastní velký zásobník s vodou pro případ výpadku vodovodu.

Je poblíž nějaká zahrádkářská kolonie, každá zahrádka má pro potřeby zalévání vlastní pumpu nebo alespoň barel na dešťovou vodu.

Jsou součástí vašeho města okrajové oblasti se starší zástavbou? Pokud se vaše město rozrůstalo připojováním okolních vesnic, jsou většinou všechny dříve vesnické domy vybaveny studnou. Buď někde na dvoře, v kůlně či ve sklepě. Určitě se dávno nepoužívá, ale stojí za to je aktivně hledat a většinou budete mít úspěch.

Stojí ne vaší blízkosti větší veřejná budova? Spousta veřejných budov má na chodbách nápojové automaty na pitnou vodu. Budete-li mít štěstí tak v narychlo opuštěné budově můžete najít a odnést si vodu právě v barelech z těchto automatů. I pokud to udělal již někdo před vámi tak nezoufejte a pečlivě se porozhlédněte po všech WC a umývárnách. Nádržky splachovačů obsahují také často pitnou vodu, stejně jako z elektrických bojlerů lze také vypustit mnoho litrů. Málokoho to hned napadne, ale často jsou to v jedné budově obrovské zásoby tekutiny.

Když není jiná možnost, projděte ty nejhlubší sklepy budov v okolí a pátrejte po prasklinkách ve zdivu a podlahách. Tam kde objevíte náznaky vlhkosti, tam se nachází spodní voda. Pomocí ručních nástrojů se pokuste postupně prorazit beton, zdivo a izolaci. Je velmi pravděpodobné, že se tak dostanete ke spodní vodě a můžete si vytvořit vlastní pramen – studánku. Ta zajistí trvale vodu vám a budete-li chtít, tak i všem v okolí.

 

Smotejte koberce

V situaci, kdy je na delší přerušená dodávka el. proudu, stávají se koberce rizikovou přítěží. Bez možnosti luxování se špatně a nekvalitně udržují. V podmínkách snížené možnosti osobní i bytové hygieny se stávají se útočištěm roztočů, plísní a později i větších parazitů. Hladká podlaha (tzv. plovoucí podlaha, parkety, beton, lino, desky) se snadněji udržuje v čistotě prostým zametením a občasným vytřením vlhkým hadrem.

Navíc jsou koberce obrovsky rizikové při možnosti požáru. Při zásahu zápalnou lahví nebo hořícím kusem trosky koberec vzplane během pár desítek sekund plošně v celé místnosti, zabrání jejímu průchodu, rozšíří požár na ostatní nábytek a do dalších místností a vyplní celý prostor vysoce toxickým a neprůhledným kouřem.

Přes sebe naskládané role smotaných koberců z celého bytu lze rychle použít jako pomocný prostředek pro vytvoření vnitřní barikády při vnějším pokusu o vyražení vchodových dveří. Koberce dveře trochu zpevní a i po jejich vyražení ztíží a zpomalí průnik útočníků dovnitř, takže se jim dá klást určitý aktivní odpor.

 

Automobil uschovejte, ale nezamykejte

Většina rodin vlastní automobily, které se však při rabování stávají nejsnadnějšími cíli pouličního násilí. Lidé v nich hledají využitelné drobnosti, benzín, autobaterie, nebo dají jen průchod vlastnímu vandalství.

Přesto existuje několik netradičních opatření, které pomohou riziko poškození nebo zničení auta poněkud snížit. V první řadě, pokud je to jen trochu možné, uschovejte vozidlo do uzamykatelné garáže. I tady totiž platí „sejde z očí, sejde z mysli“ a čím méně lidí má auto na očích tím menší riziko poškození následkem agrese hrozí.

Pokud na to máte odvahu, můžete auto odstavit někde uprostřed polí mimo frekventované lidské trasy. Je tak menší pravděpodobnost, že tak vůz někdo nenapravitelně zničí. Ano osamělé auto přitáhne pozornost, ale půjde jen o jednotlivce nebo malé skupinky hledající něco použitelného. Uprostřed polí rozhodně nepotkáte dav ničící auta jen pro pocit vzteku.

Následující rady již platí pro vozy uschované v garáži, stejně jako stojící na ulici.

Zaprvé vyjměte z auta všechny použitelné věci, zejména autobaterii, hasící přístroj, nářadí a rezervní pneumatiku.

Zadruhé vypusťte veškerý benzín do vhodné nádoby (můžete jej využít jako palivo ve vařiči) a nádrž již pak NEUZAVÍREJTE zátkou –nechte ji prostě volně přístupnou. Většina zlodějů benzínu tak snadno zjistí, že v nádrži již benzín není a půjde o auto dál. Navíc auto bez benzínu se zapaluje podstatně hůře než to s plnou nádrží…

Zatřetí otevřete všechny přihrádky na palubní desce i jinde ve voze, sejměte kryt kufru, a nechte otevřené víko motoru. Vozidlo ponechte ODEMKNUTÉ. Bude tak snadné již pohledem zvenčí zjistit, že vozidlo je prázdné a neobsahuje nic, co by stálo za vloupání. Kdo bude chtít, ten si auto otevře a prozkoumá jej podrobně, ale tímto opatřením se vyhnete té nejhrubší agresi. Počítejte ale s tím, že i tak možná přijdete o skla, přibydou škrábance, možná vám do auta naprší nebo je někdo znečistí nebo tam bude přespávat.

Poslední opatření může být i vypuštění pneumatik. Auto jednak budí dojem vyrabovaného vraku a tudíž nepřitahuje tolik zájmu. Dále praxe z pouličních nepokojů ukazuje, že o vypuštěné pneumatiky je také od zlodějů menší zájem než o pneumatiky evidentně v pořádku. Kdo potřebuje pneumatiky, nebude krást pneumatiky prázdné, vypadající jako propíchnuté a tedy již nepoužitelné. Navíc auto na prázdných gumách je podstatně těžší odtlačit a tedy zneužít k nějakým činnostem

 

Vypínejte přívody energií do domu

Otravně pracné, ale velmi pozitivní bezpečnostní opatření je každodenní vypínání všech energetických přívodů do bytu. Vypněte vodu, plyn a pokud možno i elektřinu. Přívody si zapínejte pouze ve chvílích, kdy tu kterou energii zrovna potřebujete (ideální je si vše naplánovat do jedné části dne – například podvečer, kdy se bude vařit, koupat i dobíjet baterie, atd.). Také nezapomeňte, že v zimních obdobích každá budova velmi rychle promrzne a pokud je v ní funkční a natlakovaný vodovod tak voda v něm zamrzne a roztrhá trubky. Následky jsou pak stejné jako při vědomé sabotáži.

Vypnutí plynu je bezpečnostní opatření z důvodu rizika požáru a výbuchu v případě, že budou rozvody v domě nějak poškozeny. Také pokud svůj dům budete muset v krizi opustit (či se do něj vůbec nedostanete) a třeba měsíc vám tam bude načerno „hospodařit“ někdo jiný (bezdomovci, lidé bez přístřeší, feťáci), je pravděpodobné, že budou funkční plyn používat, nešetřit s ním a možná jej ze zlého úmyslu nechají i pištěný. Každá krize jednou skončí a buďte si jistí, že plynárenská společnost pak po vás bude chtít tento „spotřebovaný“ plyn zaplatit…a může jít i o statisíce. Případný soud o oprávněnosti by byl na roky a daleko dříve vás „sežere“ nějaký exekutor (to platí stejně pro všechny energie).

Odpojení elektřiny je nejvíce bolestivé, protože ta je potřeba skoro pořád. Hrozí zde ale riziko na vnějších trafostanicích, kde se mění vysoké napětí z dálkových tras na napětí nízké. Stačí aby vinou poruchy nebo zlého úmyslu (velmi snadno proveditelný zásah) bylo toto vysoké napětí vpuštěno do nízko rozvodné sítě a tento náraz proudu vám doma okamžitě zničí veškerou elektroniku, připojené spotřebiče a velmi pravděpodobně i přetaví nějaký drát a způsobí požár. Pokud se to stane v době vaší nepřítomnosti nebo při spánku, máte velký problém.

Rozvody vody jsou nejméně rizikové, ale zase představují dobrou pohotovostní zásobárnu pitné vody. Pokud přestane pracovat městská vodárna, vodovod ztratí tlak, veškerá voda odteče a trubky zůstanou prázdné. Pokud však máte preventivně uzavřený hlavní ventil přívodu vody do budovy, veškeré potrubí zůstane vodou naplněno a voda neodteče mimo budovu. To může výt až několik desítek litrů vody, které se při přerušení dodávky určitě hodí.

Držte hlídky

Každá krize je specifická svým nepředvídatelným vývojem. Čím déle trvá a čím je hlubší, tím důležitější pro vlastní bezpečnost a přežití se stávají informace. Zejména pravidelné informace z bezprostředního okolí místa vašeho pobytu jsou schopny upozornit na blížící se nebezpečí nebo počínající změny.

Pokud nemáte nic důležitějšího na práci neseďte jen tak tupě v bytě, ale porozhlédněte se po okolí a zvolte si vhodná a bezpečná místa odkud budete mít kruhový rozhled do blízkého okolí. Může se jednat o střechu domu nebo i jen o okna na společné chodbě z kterých jste schopni postupně přehlédnout celý prostor kolem domu. Svá pozorování vykonávejte pravidelně. Periodicitu volte podle aktuálně se vyvíjející situace. Rozhodně platí, že čím častěji tím lépe. K pozorování můžete vysílat jednotlivé příslušníky vaši rodiny, kteří vždy jednou za čas obejdou všechna pozorovací stanoviště a při návratu pak sdělí co je kde neobvyklého nebo nového.

Tímto jednoduchým způsobem se dá s trochou štěstí odhalit většina narůstajících nebezpečí jako například srocující se dav, pohyb tipařů, ozbrojených jednotlivců, blízké požáry, rabování nebo naopak příjezd nějaké pomoci.

Není nic smutnějšího než nedostat dávku potravin jen proto, že jste si ze svého bytu nevšimli auta rozdávajícího pomoc stojícího několik desítek minut na druhé straně domu. Kromě pravidelných periodických návštěv pozorovacích stanovišť pro veďte pozorovací obchůzku také vždy zaslechnete-li neobvyklé zvuky, cítíte-li neobvyklý zápach nebo i při jakémkoliv nejasném pocitu ohrožení. Člověk na podvědomé úrovni zpracovává mnoho varovných signálů, které si normálně ani neuvědomuje a tak intuice kolikrát bývá velmi účinný záchranný mechanismus. Je-li s vámi dost lidí, můžete si zvolit i statické hlídky nebo trvalé služby, kdy provádíte pozorování prakticky nepřetržitě. Vytěžíte tak maximum dostupných informací a navíc se členové vaší skupiny nepropadnou nebezpečné nudě.

Denní režim přizpůsobte denním světelným podmínkám

Kde není elektřina ani alternativní zdroje světla, tam se každým večerem vše ponoří do tmy. Proto se co nejdříve snažte upravit svůj denní pracovní režim tak, abyste maximum potřebných činností zvládli za denního světla. Je zhovadilost válet se v posteli do devíti, pokud je od pěti ráno světlo. Veškeré denní světlo využijte k aktivním činnostem a naopak zbytečně neponocujte. Neplýtvejte energií na výrobu světla zbytečně. Raději spěte a ráno si přivstaňte už za kalného úsvitu.

Některé činnosti se omezeně dají provádět i po tmě tak na ně neplýtvejte světlem. Například, tělesné cvičení nebo povídání s ostatními. Dříve to byly klasické tzv. „černé hodinky“, kdy si lidé ve společné domácnosti ještě před spaním hodinu povídali, sdělovali zážitky a plánovali příští den – to vše samozřejmě po tmě, aby ušetřili. Vraťte se k této užitečné tradici.

 

Praktikujte vzájemné kontrolní návštěvy.

Vždy si domluvte reciproční návštěvy s někým spřáteleným z nedalekého okolí. Může jít o sousedy nebo kdokoliv kdo cítí stejnou potřebu a má to k vám blízko. V ideálním případě by měla proběhnout návštěva dvakrát denně dopoledne a k večeru. V nouzi alespoň jednou denně, nejlépe ráno (noc ne na různé události nejrizikovější). Návštěvy pravidelně střídejte podle vzájemně vyhovující dohody. Jednou zaťukáte vy u sousedů podruhé přijdou oni k vám.

Návštěvy mají tři hlavní významy. Jednak je to prvek sociální. Dostáváte se do pravidelného kontaktu s jinými lidmi, což omezuje riziko depresí, ponorkové nemoci a pocitů osamění. Druhý prvek je hledisko informační. Sdělujete si novinky a drby, takže se včas dozvíte o možnostech něco sehnat, někde něco zařídit nebo se naopak můžete dozvědět o nenadálých rizicích. Třetí a nejdůležitější je hledisko bezpečnostní. Snadno se může stát, že vaše zdraví bude nenadále ohroženo nenadálou nemocí, úrazem (pád, výbuch vařiče, požár, atd.) nebo přepadením agresorů. Po takových věcech můžete zůstat v bytě bez pomoci zranění a nepohyblivý. Neví-li o vás nikdo, nebude vás nikdo postrádat i po dlouhé týdny. Předem domluvené návštěvy vám zajistí, že přežijete-li takový problém a vydržíte-li ještě pár hodin, posléze vás návštěva objeví a v rámci možností pomůže.

Dodržujte zatemnění

Je až s podivem, kolik lidí, žijících v bytech paneláků nepoužívá žádné zatemnění svých bytů. Kdokoliv s dalekohledem nebo dobrýma očima může pozorovat život a chování obyvatelů bytu. Uvědomte si, že v případě krize nebude většina lidí chodit do zaměstnání a budou sedět doma sžírání střídajícími se pocity zoufalství a neřízeného vzteku. Jedinou dostupnou zábavou mnoha lidí tak bude mnohahodinové pozorování svých sousedů. Dobře zvažte, zda je pro vás bezpečné, aby kde kdo ve vašem okolí věděl, jak se v bytě chováte, kde spíte, kde jíte (a že máte stále ještě nějaké jídlo), jaké máte vybavení, jak jste silní nebo slabí, jaká má vaše manžela a dcery prsa…

Navíc časem budou vznikat i specializované bandy tipařů, potulujících se po ulicích, nahlížejících lidem do oken a podobné informace aktivně vyhledávající. Nezakrytými okny si koledujete o téměř jistou „návštěvu“ brutálních útočníků! V ideální případě je výborné stoprocentní zatemnění, které zabrání nejen pohledům do vnitřních prostor bytu, ale utají i celkový režim obyvatel bytu a při stoprocentní nepropustnosti světla je dokonce schopné i zcela utajit, že je byt obýván.

Utajujte své odpadky

V krizi nebude většina lidí chodit do práce, budou mít spoustu času na pohyb po ulici. To samé platí i pro nově vzniklé bezdomovce a kriminální živly. Spousta osob bude prohlížet vaše popelnice, buď z nudy, ze zvědavosti nebo ve snaze najít v odpadcích něco použitelného.

Proto velmi zvažte co do odpadků vyhazujete a zda není bezpečnější nosit odpadky přechodně někam zcela mimo místo vašeho pobytu. Lidi může vydráždit kdejaká maličkost a vykoledovat si přepadení je velmi snadné. Obaly od potravin a zbytky po vaření v době, kdy většina lidí již nebude mít co jíst, mohou působit velmi provokativně a někdo se může začít ptát, kde se tady ještě nachází nějaké zásoby. V určité fázi může být smrtelně nebezpečný už jen fakt, že někde pravidelně přibývají nějaké odpadky  v oblasti, kde j například již většina obydlí opuštěná. Pozornost lidských predátorů může vzbudit každá maličkost a následky bývají fatální.

 

Najděte si zábavu a mluvte na sebe

Je-li vás v bytě více, pečlivě se starejte o to, aby nikdy nikdo nezůstal osamocený a bez činnosti, kromě chvil vyhrazených na odpočinek. Nečinnost, samota a nedostatek vjemů vede k rychlému propadnutí depresi nebo naopak hysterii a přináší rizika neuváženého jednání, či sebevražedných nebo dokonce agresivních sklonů.

Čas musí být zcela zaplněn naplánovanou potřebnou prací (vždy je třeba něco vylepšovat, uklízet, atd.) nebo alespoň hrami, cvičením. I při odpočinku je dobré zaměstnávat mysl vyprávěním různých příběhů, vyprávěním co kdo kdy zažil a sdělování si aktuálně zjištěných informací. Kdo aktivně hovoří, ten si čistí emoce a vyplavuje stres. Kdo dlouho mlčí, začíná být pro okolí velmi rizikový…

 

Vždy mějte obuté boty. I doma, i v posteli!

Po celou dobu krize mějte na nohách boty. Může jít jen o lehké tenisky nebo prostě sportovní obuv, ale měla by být alespoň uzavřená a šněrovací (‚nebo siným zapínáním) aby dobře držela na chodidle. Boty sundávej pouze při výměně ponožek nebo hygieně nohou.

Boty jsou ochrana nohy jak tepelná tak mechanická. Většina lidí není schopna bez obutí v městských podmínkách ujít ani pár set metrů bez zranění, oděrek nebo podchlazení. A to nemluvě o nutnosti procházet místy plnými ostrých trosek, střepů, bahna, jisker nebo doutnajícího materiálu. Stačí jen, aby vám někdo v noci hodil dlažební kostku do okna a může být velmi rizikové byť jen přejít pokoj s podlahou plné střepů do jiné místnosti.

Při bezhlavé evakuaci či útěku za tmy bývá šance obout všechny rodinné příslušníky jen malá. Je nepohodlné, ale praktičtější, mají-li všichni obutí stále na nohou. Také budete-li donuceni k nečekanému boji při přepadení v bytě či úkrytu, je velkou nevýhodou být donucen bránit se na boso.

 

Po koupeli nevypouštějte hned vanu

Voda je vzácná. Voda je to nejnutnější, co potřebujeme k životu. Pokud nám z vodovodního kohoutku ještě stále teče, neznamená to, že poteče i zítra nebo za hodinu. Napuštěná vana se po použití k primárnímu účelu očisty stává krátkodobou zásobárnou nejen vody, ale i tepelné energie. I když vodu později nevyužijete jinak, nechte ji alespoň ve vaně zchladnout a vypusťte ji až před dalším koupáním. Voda tak předá veškerou svou tepelnou energii okolnímu vzduchu, čímž zvyšuje teplotu („vytápí“) váš úkryt. Každá tepelná kalorie se počítá… Zásoba vody ve vaně také bezvadně poslouží jako rychlý zdroj hasícího média při zvládání malého požáru. Nabrat kbelík z vany je přibližně desetkrát rychlejší než naplnění kbelíku z vodovodu (ovšem jen při plném tlaku vody, jinak tento rozdíl ještě podstatně naroste!).Při nastalých výpadcích v dodávce vody se snažte maximálně využít i jakýkoliv další přínosný potenciál..

– V jedné vodě se může postupně vykoupat více lidí. Není to stoprocentně hygienické, ale je to pořád lepší než zůstat nemytý po celodenní těžké manuální práci nebo prohledávání odpadků.

– Ve znečištěné vodě po koupání pak lze ještě nahrubo vyprat silně znečištěné oděvy.

– Není-li zbytí, je možné i velmi znečištěnou vodu zpětně přefiltrovat přes improvizovaný filtr a získat vodu přiměřeně pitnou.

– Zásobu špinavé vody lze také dobře využívat ke splachování WC nebo se stejným způsobem zbavovat drobnějších odpadků. Při netekoucí vodě se jinak stává odstraňování lidských exkrementů velkým a zdraví ohrožujícím problémem. S vodou zadrženou ve vaně se i toto dá krátkodobě mezi výpadky zvládat.

Spěte všichni v jedné místnosti

Spaní pohromadě má hned několik výhod, které nejsou na první pohled zjevné, ale pro zdárné přežití krize mohou mít i ony podpůrný význam. První výhodou je opět aspekt sociální. Člověk žil, bydlel a spal ve společných skupinách statisíce let, čemuž je přizpůsobena jeho psychika. Z dlouhodobého hlediska má společný spánek příznivý vliv na subjektivní pocity bezpečnosti, omezuje riziko vzniku depresí a nočních můr. To je příznivé zejména u dětí a psychicky citlivějších žen.

Druhá výhoda je aspekt tělesné teploty. Více lidí v jedné místnosti dokáže zvýšit teplotu prostředí až o několik stupňů. Pokud přežíváte v chladnějším období roku je to velmi významná výhoda, zvláště v situaci, že nemáte dostatek paliva pro kamna nebo jste vůbec bez možnosti svůj obytný prostor nějak vytápět. Je ověřený fakt, že v zimním období, pokud vypadne topení, srovná se vnitřní teplota v budově s venkovní teplotou prostředí zhruba za 48 až 72 hodin, podle typu stavebního materiálu z něhož je budova postavena a podle jejího zaizolování. To znamená, že pokud je venku mráz mínus deset stupňů tak za dva dny budete mít do samé i u vás v obýváku. Pokud však spolu přebývá několik lidí v jedné uzavřené místnosti je možno tělesným teplem udržet teplotu nad nulou, což má ochrannou funkci zejména pro osoby se sníženou schopností vlastní termoregulace (děti, staré osoby, nemocní a zranění).

Asi každý ze zkušeností ví, že většina zdravotních problémů, otrav či záchvatů se většinou projeví v noci. Pokud spí člověk sám, může se mu nějaký takový vážnější stav stát osudným. Naopak pokud spí všichni pohromadě je pomoc druhých vždy bezprostředně na blízku.

Nezanedbatelný není ani faktor ochranný. V noci při spánku rapidně stoupá riziko vloupání nebo napadení. Semknutá skupina nejen snadněji odhalí blížící se nebezpečí (šramot vždy někoho probudí), ale je schopna téměř okamžitě aktivní obrany. Jedna samostatná místnost jde na noc také snadněji zabarikádovat a v případě útoku ji bránit. Na semknutu skupinu se vždy útočí hůř než na jednotlivce spící porůznu v několika místnostech. Také stupeň odvahy a odhodlání bojovat-bránit se podstatně stoupá ve chvíli, kdy vidíme druhé již bojovat, zatímco běžný nevycvičený člověk ponechaný o samotě, mívá spíše tendence zůstat ochromený hrůzou a vzdáte se.

Poslední a i jedna z největších výhod je, že máte všechny obyvatele úkrytu přes noc pod možností neustálé kontroly. Ostatní tak mají ztíženou možnost spáchat sebevraždu z beznaděje nebo naopak krást třeba společné zásoby jídla (velmi častý jev – vždy se najde někdo, kdo při dlouhodobějším hladu nadřadí své potřeby nad potřeby ostatních!).

Dětem dejte na krk píšťalky

Píšťalky jsou základní signální prostředek známý nám z dětských her. Dodnes jsou nedílnou součástí každé profesionální výbavy na přežití. Píšťalka má vždy hlasitější a pronikavější zvuk než obyčejné volání o pomoc s pomocí lidského hlasu. Pískání je také nepoměrně méně náročné než volání a proto lze pískáním signalizovat delší dobu, než na kolik člověku stačí síly pro volání. To je výhodné například při směrování záchranářů vykopávajících zasypané osoby.

Pokud jsou při vědomí a mají u sebe píšťalku, mohou o sobě dávat vědět v pravidelných intervalech po celou dobu záchrany, která může trvat mnoho hodin nebo i dny. Oproti tomu, jakmile se vykopávaný člověk odmlčí, přeruší většinou záchranáři po několika hodinách vyprošťování a jdou se prioritně věnovat obětem, které jsou ještě slyšet. Přitom, člověk s vyschlým a zaprášeným hrdlem a hlasivkami ztrácí velmi brzy schopnost hlasitě volat, později ani nevydá jakýkoliv zvuk. Oproti tomu pískat je schopen prakticky po celou dobu kdy je ještě schopen dýchat. To stejné platí i pro osoby těžce zraněné. Máte-li například zlomená žebra, je pro vás hlasité volání prakticky nemožné. Oproti tomu pískat většinou lze, byť s námahou a bolestmi.

Pro to, aby měly děti píšťalky, existuje však i specifický důvod. Většinou je neudržíte v krytu nebo příbytku donekonečna a už po pár dnech, bude-li kolem klid a relativní bezpečí, je pustíte někam poblíž hrát si nebo vykonávat drobnou činnost.

Pokud se však něco semele, budete chtít děti rychle najít a dostat do bezpečí nebo je chránit. Bude-li to nečekaná událost většího rozsahu, bude zřejmě kolem řvát a křičet kde kdo a jen těžko se vám budou hledat vlastní děti jen podle hlasu. Ovšem píšťalky na pozadí všeobecného chaosu rozlišíte celkem snadno a velmi rychle tak zjistíte směr, ve kterém děti hledat. Nepředpokládám, že by tento článek došel nějakého většího rozšíření a tak asi celkem nehrozí, že by rady v něm nastíněné využilo velké množství osob a tedy se asi ani nestane, že by v krizi kolem vás začaly pobíhat desítky cizích dětí s píšťalkami J Vzhledem k tomu, že v každé krizi více než 95% přítomných propadne spolehlivě panice a nebude předem připraveno, tak tu píšťalku bude mít asi skutečně jen to vaše dítě.. J

Opatřete si domů zbraň

Útok agresora je ve vypjatých situacích a obdobích nejen reálný, ale je téměř povinností jej ve vší vážnosti očekávat. S osazenstvem domu, bytu nebo úkrytu by jste měli alespoň rámcově prodiskutovat a dohodnout nějaká rámcová pravidla boje pro případ, že budete v bydlišti napadeni. Ujasněte si čím se budete bránit, koho zavoláte na pomoc, kam se stáhnete nebo kudy případně utečete a kde se později po útoku sejdete. Takhle si předem připravují plány pro případ napadení jak supermoderní speciální vojenské jednotky tak i příslušníci domorodých indiánu ve vesnici někde v amazonském pralese.

Co se týče zbraní, tak jen těžko asi seženete narychlo střelnou zbraň (a ty legální vám bezpečností složky v prvních dnech nepokojů prostě zabaví…), ale bránit se dá čímkoliv čím lze učinit obranu intenzivnější. Z hlediska opatřitelnosti a účinku při boji ve stísněných prostorech budou vycházejí jednoznačně nejlépe úderové zbraně. Jakékoliv větší kladivo, sekera nebo montážní páka odvede při obraně výbornou práci, ale není-li nic jiného postačí i nohy ulomené od stolu.

Kupodivu se vyplatí připravit zbraně i pro větší děti, které svým mentálním vývojem již chápou co to je cizí agrese a že je třeba se proti ní aktivně bránit. Už dítě ve školce je schopno rozpoznat, že je proti němu veden fyzický útok a s pomocí vlastní agrese se začít do určité míry bránit.

Mnohý rodič namítne, že svému dítěti žádnou zbraň do ruky nedá proto, aby to dítě spíš nevyprovokovalo agresora k útoku na něj. Zkušenosti z proběhlých konfliktů však opět bohužel ukazují, že mnozí agresoři se nezastaví ani před těmi nejslabšími a nejbezbrannějšími. Opilí vojáci v Jugoslávii nebo nadrogovaní narkomani v kolumbii byli schopni často takových zvěrstev, že by se každému rodiči zastavilo srdce jen při představě, že by mohlo něco podobného potkat i jejich dítě.

Osobně jsem zastáncem teze, že agresi je třeba se vždy bránit a ne se jí podvolit. Samozřejmě obrana musí vycházet z reálných mozností obránce. Sedmileté dítě se samo asi jen těžko ubrání agresivnímu dospělému, ale při zoufalé obraně celé rodiny může být i takové dítě tou pomyslnou myškou při tahání řepy, pomyslným jazýčkem na vahách, který může rozhodnout o tom kdo nakonec bude poražený. Samozřejmě nelze vložit dítěti do rukou sekeru a ani s bejzbolovou pálkou by asi útočníkům nenadělalo mnoho škod, ale dobrou alternativou může být výroba jakého si malého kopí nebo improvizované halapartny z bodcem (samozřejmě vše váhově a rozměrově přizpůsobené tělesné konstituci a fyzickým možnostem dítěte).

Vbodnutí ostrého hrotu nebo úzké čepele nevyžaduje již zdaleka tolik síly jako úder tupým předmětem a způsobené zranění bývá naopak daleko závažnější. I malé dítě tak může zezadu nebo z krytu zranit útočníka peroucího se s jeho otcem na zemi nebo ubližujícímu jeho mamince ve stejné poloze. Je to hrozná představa a lze se jí vysmát, lze se nad ní rozčílit, lze si zakrýt oči a rychle na to zapomenout…a nebo lze vyrobit malou zbraň a schovat ji někde hluboko v dílně, odkud by se vytáhla jen když by byla, nedej bože, potřeba…

Ačkoliv jsem popisu zbraně pro dítě věnoval největší prostor, jedná se samozřejmě o představu skutečně na hranici reality. Ve skutečnosti bude maximální tíha zodpovědnosti za obranu všech na bedrech dospělého muže, který by se na ni měl především připravit volbou a zajištěním vhodné improvizované zbraně. Jednu by měl mít vždy po ruce a minimálně ještě jednu v každé další místnosti…i kdyby to měl být jenom klacek!

  Tohle jsou jen ty nejzákladnější rady, jejichž realizace v případě potřeby nestojí skoro nic a jejich následky jsou snadno vratné. Je samozřejmé, že jdou dále rozvíjet a zdokonalovat, stejně tak není nutné zrealizovat naprosto vše. Vždy je zejména nutné zachovat chladnou hlavu, plánovat a respektovat vyvíjející se okolní podmínky.

Máte-li jakékoliv připomínky nebo vás napadají další možnosti a vylepšení jak se připravit, neváhejte se o ně podělit dole v komentářích.

Marek Chlíbek – Dago

 „Nebojuji pro čest. Bojuji abych vyhrál.“

komentářů 23

1 Zdeněk { 31.01.17 at 19.20 }

Za mě výborný článek, inspirativní, se se spoustou užitečných myšlenek. Díky Marku.

2 Roman { 20.01.13 at 20.41 }

Marek doteraz som ohľadom nutnej obrany toho už dosť prečítal aj vyskúšal a vychádza mi že sa treba naučiť vrhať rôzne predmety (skrutky, fľaše, kamene, rôzne kusy kovu aj nože)
„vrhať rôzne predmety sa veľmi radi učia aj malé deti“ Taktiež nie sú na zahodenie rôzne praky, luky, kopije. „Nie je nad to ak dieťa vystrelí z praku a dobre mierenou ranou trafí útočia nikde v oblasti hlavy.“

Marek toto je podľa môjho názoru jeden z tvojich najlepších článkov a to som prečítal každí! Len tak ďalej.

3 Jarek { 29.12.12 at 16.22 }

Úplněk je opravdu zajímavý. Těch pár dní kolem je vždycky trochu jiných než jsou ostatní dny. Já z toho mám vždycky takový zvláštní pocit, že se něco stane, že se toho už nemůžu dočkat a většinou je mi líp než obvykle. Vždycky mám neskutečnou chuť jít někam do přírody do lesa. Včera byl úplněk, je to zvláštní doba. Jeden nikdy neví, co se přihodí.

4 Marek Chlíbek { 12.12.12 at 8.49 }

1. Ovesné vločky. Viz. můj článek:
http://www.specnaz.cz/nouzova-vyziva/univerzalni-potravina-pro-prezit/

2. Tohle řeší zákon o zbraních a střelivu a související předpisy, které se v každé zemi mohou lišit.

5 palo { 11.12.12 at 23.44 }

dobry clanok, mam dve otazky:
1. aky je vhodny dlhodobejsi(tyzdne) zdroj sacharidov bez potreby tepelnej upravy s vysokou koncentraciou energie? moc moznosti mi nenapada. ryzu, cestoviny treba varit, suseny chleba ma vysoky objem, tazku skladovatelnost, konzervovana kukurica vysoku hmotnost..
2. je legalne s perkusnou volne dostupnou zbranou trenovat na svojom pozemku, ci je strelnica nutna?
vdaka

6 =VLK= { 05.12.12 at 23.28 }

K připravenosti bych přidal,
zjistit si, v které mistnosti mám komin
a když přindu zadarmo ke kamnum
tak si je nechám

7 =VLK= { 05.12.12 at 23.23 }

Dik za článek,
i za tu vsuvku o měsicu.
Já mám něco podobnyho, mě to tahne ven kdykoliv při měsicu.
Naopak uplněk mě uklidňuje.

8 lukas { 04.12.12 at 7.08 }

díky za vysvětlení.