Bivakovací vaky a potahy na spací pytel
Bivakovací vaky a potahy na spací pytel – Doporučení k používání
Vážený zákazníku. Děkuji, že jste si zakoupil námi nabízený výrobek, který ve své cenové třídě patří rozhodně k tomu kvalitnějšímu, co lze na českém trhu opatřit. Přesto si dovolím v tomto letáčku nastínit několik doporučení, které mohou zkvalitnit praktické používání vaku a rozhodně zvýšit jeho životnosti:
Spodní materiál vaku je prodyšný polyester se základní hydrofobní úpravou. Není to vrstvená laminovaná látka jako horní díl. Tyhle relativně levnější vaky se tímto způsobem vyrábějí. Jednak z důvodu úspory ceny za drahý několikavrstvý materiál, použitý na horním dílu, ale je to hlavně kvůli zajištění prodyšnosti cirkulace vzduchu v uzavřeném vaku, aby se v něm při souběhu nepříznivých okolností uživatel neudusil.
Levnější materiály nemohou využívat patentovanou funkční technologii originálního goretexu (a značně drahého), který je lépe prodyšný pro molekuly vzduchu (kyslíku) a tak v něm výměna vzduchu probíhá relativně dobře. Bohužel u levnějších vaků je to vždycky něco za něco, tak jako u všeho. Třeba kolo za dvacet tisíc bude dobře funkční, ale nikdy nedosáhne funkčních kvalit kola čtyřnásobně dražšího.
Nižší cena je vyvážena určitými technologickými limity při použití. Spodní materiál odolává běžné vlhkosti, ale může nastat problém, pokud je přes prodyšnou látku tlačena voda pod tlakem – například vlastní vahou při nalití velkého objemu tzv. do pytle z látky (z látky se vytvoří prohlubeň, do které se nalije voda a ta při velkém objemu a tedy i váze může po čase začít látkou prostupovat), nebo třeba při spaní na karimatce v prudkém dešti, kdy stékající voda vytvoří kaluž pod vakem a převalováním se těla v některých místech může dojít k proniknutí vody přes strukturu látky.
Tohle se snadno řeší například používáním karimatky uvnitř pytle, kdy pak stékající voda odchází do země a netvoří se kaluž na nepropustné karimatce – to málo co i tak snad projde se pak přes karimatku uvnitř nedostane ke spacáku. Při prudkém dešti je lepší vyčkat například v sedě pod pončem, než déšť přejde a vak nepoužít případně jej opustit a sbalit.
Tohle doporučení ale platí i u goretexových vaků, i když to nikdo moc neví. Při prudkém nebo dlouhotrvajícím dešti může dojít k vytvoření filmu/povlaku na vaku přilnutou vodou s částečkami bláta/prachu/pylu nebo slizem z některých rostlin či stromů a může tím dojít k omezení nebo zastavení cirkulace vydýchaného vzduchu. Uživatel uvnitř se pak může udusit – takové případy se už staly.
Jak bylo výše uvedeno má spodní matriál hydrofobní (vodu odpuzující) úpravu. To je chemické ošetření povrchu a struktury látky. Účinek Tohoto chemického ošetření může časem slábnout působením zejména těchto faktorů:
Běžné používání, skladování sbaleného vaku těsném obalu, skladování za nepřiměřeně vysokých nebo naopak nízkých teplot, nešetrné (hrubé) odstraňování nečistot, častá expozice ultrafialového záření (sluneční svit), časté nebo nešetrné praní.
S ohledem na postupně slábnoucí efekt hydrofobní úpravy materiálu je nutné jej z času na čas obnovit nastříkáním nového chemického ošetření, které se běžně prodává ve specializovaných obchodech se stany a turistickým vybavením. Používá se na stany, bundy a obuv z nylonu a polyesteru.
Četnost takového ošetření je přímo závislá na používání vaku. Většinou stačí jedenkrát za jednu až dvě sezóny, ale při častějším používání se bohužel nelze vyhnout i aplikaci po každé dlouhodobější nebo extrémní akci.
Zcela zásadní je pak následné ošetření vaku po použití a jeho správné skladování. Šetrné odstranění nečistot by mělo být samozřejmostí stejně jako následné důkladné dosušení případně vlhkého vaku někde na vzdušném a stinném místě. Uskladnění vlhkého vaku jej dokáže funkčně zničit už po několika týdnech. Strukturu látky naruší plísně, které navíc infikují strukturu vláken svými spórami a potom vak nejenže nepříjemně páchne, ale zejména uživatel dýchá jedovaté spóry při spánku, což mu přímo poškozuje zdraví přenášením plísní na sliznice dýchacích cest a až do plic. (toto bývá velký problém u použitého vojenského materiálu, který si uživatelé často neuvědomují. Pokud něco smrdí tzv. „zatuchlinou“i po opakovaném vyprání, je to známka velkého zdravotního rizika ač by se jinak jednalo o jakkoliv levnou a výhodnou koupi…)
Po kvalitním vysušení by se měl vak skladovat nejlépe volně zavěšený v nějaké vzdušné a tmavé skříni, ale z pochopitelných důvodů ne každý uživatel má tuto ideální možnost. Proto lze vak alespoň volně složit a skladovat nezmačkaný v nějaké větrané šatní skříňce nebo poličce bez přístupu přímého slunečního světla. Stín je dobrý, tma je ideální. Nikdy dlouhodobě neskladujte vak nacpaný v dodaném přepravním obalu – ten slouží pouze pro kratší přenášení v batohu, atd. Vak je v obalu pokrčený a natěsno zmačkaný, což klade velké nároky na vlákna a strukturu materiálu a oslabuje to efekt hydrofobní úpravy. Vaku určitě neublíží týdenní přenášení v batohu, ale uložení na zimu tímto způsobem by už mohl být problém – vak by začal propouštět vodu a bylo by třeba obnovit vodoodpudivost výše popsaným způsobem.
Druhé velké riziko, na které bych zde chtěl upozornit, je samotný výběr místa na spaní/použití vaku. Ač o tom širší veřejnost není příliš informovaná, přesto dochází k poměrně předvídatelným a relativně stejným úrazům. Toto varování platí jak pro bivakovací vaky tak i pro samotné spací pytle:
V první řadě je nutné si uvědomit, že vak/spací pytel je značně náchylný k poškození sálajícím teplem a plameny otevřeného ohně. Plameny a odlétající jiskry mohou materiál nejen propálit a tím výrobek znehodnotit, ale hrozí zejména riziko vznícení samotného materiálu s ohrožením uživatele popáleninami nebo dokonce uhořením. Je třeba myslet na to, že hořící polyester nebo nylon se taví a roztéká a může tedy natéct do zipu, který okamžitě zalepí a uživatel pak už nedokáže vak nebo spacák otevřít a zůstane v hořícím materiálu uvězněný.
Velmi důležitý je i výběr samotného místa umístění. To co vypadá večer nebo potmě jako dobré skryté místo na ulehnutí se může v noci nebo ráno změnit ve smrtící past. Uvědomte si ,že v lesích střední Evropy je relativně častý provoz a lesem se může pohybovat mnoho vozidel i mimo cesty. Jedná se o terénní vozidla myslivců nebo ochránců přírody, navážející zásoby do krmelců, těžkou lesní mechanizaci těžící dřevo nebo i vozidla pytláků či čtyřkolky motorkářů. V maskovacím vaku nejste na zemi do poslední chvíle vidět a přejetí takovým vozidlem pro vás může mít až fatální následky. Také různé louky, mýtiny a okraje lesa jsou zvláště ohrožené zemědělskou mechanizací a nejeden spící turista byl již zle poraněn při střetu se sekačkou na traktoru ve chvíli kry se brzy nad ránem zemědělci vydali nasekat čerstvou píci zvířatům do nedalekého kravína.
Je prostě třeba přemýšlet i za druhé, všímat si všech stop a projevů činnosti v blízkém okolí a vždy jednat zodpovědně k sobe i druhým. Jen tak si pobyt v přírodě náležitě užijete a domů se vrátíte bezpečně a bez nepříjemných vzpomínek.
Dodavatel: Marek Chlíbek, Bezručova 339, 784 01, Litovel, www.vlkodlak.cz
E-mail: chlibek@specnaz.cz , Tel.: 604 775 367
CHLIBEK.CZ – Klid je největším důkazem síly.
SPECNAZ.CZ – Nebojuji pro čest. Bojuji abych vyhrál.