OHLAS č. 19

Mily Marku,

minuly tyden jsem cirou nahodou narazil an Tve stranky na Webu.Musim se priznat ze jsem k nim pristupoval s obrovskou neduverou.Protoze se musim smat vetsinou z jinych stranek, takto zamerenych.Po precteni clankou jsem zmenil nazor.Prekvapila me Tva popisovana zkusenost, Tvuj OBJEKTIVNI nazor na tema,  popisy situaci a take styl s jakym veci pises. Takze dost bylo podlezani a ted neco o me.
Jmenuji se xxxxx a momentalne jsem uz 4 rok v Ausralii, v Sydney, kde studuji univerzitu.{takze sorry za tykani a za nepouzitou diakritiku}.Muj otec byl vojakem, vyrustal jsem ve Valaskem Mezirici a pozdejsi roky jsem stravil v Praze.To ze jsem jako dite stravil na strelnicich a v lese me poznamenalo na cely zivot{ ale nenosim kanady na plaz a tricko s napisem Navy Seals etc}.Jednou pri pravidelne navsteve s tatou v sovetske tankove posadce jsme krome obvyklych pyrohu meli moznost shlednout video pochybne kvality.Nejdrive predvadelo tankovy boj{simulovany}, pote boj vrtulniku proti tankum a pote par blaznu strilejicich na terce, bojujich holyma rukama, seskoky s vrtulniku a nsledny utok na cila za pouziti samopalu, pistole, noze a polni lopatky.S otevrenou detskou pusou jsem se ruskeho vojaka stojiciho vedle me a se zajmem sledujicim obrazovku zeptal, kdo to je -odpovelel Specnaz.A od te doby se o specialni vojenske jednotky zajimam.Obecne.Ale s kvalitnimi informacemi o Specnaz se zrovna pytel neroztrhl.
Tady v Australii se pokazde snazim kdyz najdu cas vyrazet do buse.No ale musim se priznat, ze tohle nejsou Cechy a neda se to s nasim trempinkem srovnavat.Nekonecna neobydlena bus s horama, kde se clovek lehce strati.A je o dost nehostinejsi.Pribehum  o hadech jsem se smal dokud jsem je nevidel.Trosku mi smich zamrzl.Zrovna pred 14 dny jsem byl na obrovske soukrome farme lovit divoke prasata a malem jsem slapl na Brown Snake{hnedy had}.Jeden nejedovatejsich na svete.A dost agresivnich.I kdyz jsem byl na to pripraven{OBLECEN}, muj tep se nebezpecne zrychlil a zmocnil se mne strach.S trochu tresoucima se rukama jsem natahl pusku a dvakrat jsem ho strelil.A pak uz fotografovani a novy pribeh do hospody je v kapse.Ale to ze pokud bych nemel pusku{had vubec nevypadal na to ze by se chtel odklidit z cesty – byl velice agresivni} a to ze smrt od Brown Snake nastava po 40 minutach a nejblizsi nemocnice je asi 1,5  hod cesty autem – me vystavilo velice blizko smrti{samozrejmne na to clovek v tu chvili nemysli} a presto jsem reagoval.Coz jsem rad ze jsem si byl schopen zase jednou overit v praxi.Proste chci rict, jak si uvedomuju rozdil mezi realitou a ctenim knizek a proto obdivuju to, co jsi svou houzevnatosti dokazal.A tak verim ze z tve knihy bych se mohl opet priucit neco noveho…nejak jsem se rozepsal.

Mej se, ctenar z Australie